a pokaždé je to pro něho příležitost k hlubokým úvahám o sobě, o ní, o ženách a dívkách obecně atd. Na druhé straně se neustále nechává unášet náladami, které v něm Cordelie vzbuzuje. Tyto prožitky jsou nebývale silné, jediný jeho pohled (náznak okamžiku) na Cordelii způsobuje mrazení v zádech. Všechny své prožitky navíc vyjadřuje (a i chápe) básnicky - když říká "Jaký požitek rozvlnit své nitro" hovoří přitom o moři svých smyslů a o lodi (on sám), jenž se na těchto smyslech nechává unášet. Takovým to náladám na pokraji vytržení se ovšem oddává zpravidla v noci - ve dne je to mozek a chladné kalkulace, co ho ovládá. Na tomto místě nutno podotknout, že každý záznam v deníku má své nezastupitelné místo, jakoby každá věta mohla stát osamoceně.
Již tedy v úvodu se dozvídáme mnohé o svůdcově přístupu - pomalu vše vychutnávat, hlavně nálady. Cordelie ho tolik zasáhla a její obraz se mu natolik vryl do paměti, že chvílemi se právě odraz Cordellina půvabu prolíná s vnímáním přístavu ve městě, s vnímáním počasí atd., jemuž se K. oddává poměrně neustále. Konečně se dovídá i její jméno a taky to, že již nemá rodiče a žije s tetou.

K. v deníku uvádí kolikrát se s Cordelií setkal, pečlivě zaznamenává své pocity - zde by se nabízela souvislost s Kierkegaardovými náhodnými setkáními s Reginou po jejich rozchodu, která jsou taktéž zanesena do jeho osobního deníku. Kiekegaard, poté co Regině otevřeně oznámil své pevné přesvědčení neoženit se, tedy alespoň ne s ní, se pokouší založit jejich vzájemný vztah, pokud může být o nějakém vztahu ještě vůbec řeč, na jiném principu. Zaznamenává do deníku rovněž kolikrát ho na ulici (ulice je i pro K. nejpříhodnějším místem pro setkávání se, neboť zde je dívka jako na volném moři, svobodná a přístupná, kdežto ve společnosti nikoliv) potkala, zda se usmála atd., ale Kierkagaard se nikdy neodvážil ji oslovit.
Však dosti již nečinného postávání - K. má svůj plán. Pokusí se Cordelii získat prostřednictvím zajímavých situací. V zápětí je naznačena podstata této duchovní architektury - katalyzátorem sblížení nechť je rovnost mezi tím co K. žádá a tím, co Cordelie nabízí. Je třeba zneutralizovat její ženskost, aby nebyla schopna žít již sama ze sebe a nezbyde jí nic jiného, než se mu vrhnout do náručí, čímž se její ženskost obnoví a stane se nadpřirozenou a Cordelie se K. oddá tou nejhoroucnější vášní světa. K uskutečnění tohoto, no přiznejme smělého, plánu se K. rozhodne využít mladíka Edvarda, který Cordelii rovněž miloval, ale nevěděl, jak se k ní přiblížit a lásku jí vyznat. K.