Když jsme dopili víno, řek Piet, že má doma ještě trochu fetu. Všichni začali jásat. Piet vylez ven balkónem. Bydleli jsme v přízemí, já jsem tak taky často lezla. Bylo to děsně bezvadný po letech bydlení v jedenáctým poschodí.

Piet se vrátil s takovým plátem, kterej byl velkej asi jako ruka, rozděleným na kousky po jednom gramu za deset marek. Vytáhnul dřevěnou rourku, asi dvacet centimetrů dlouhou. Nejdřív nacpal nahoru tabák, aby se pak nemusel hašiš kouřit až na dřevo. Pak smíchal tabák s hašišem a dal to navrch. Při kouření se musela hodně zaklánět hlava a rourka se držela co nejvíc šikmo, aby nevypadnul žádnej uhlík.

Pozorně jsem koukala, jak to dělaj ostatní. Bylo mi jasný, že teď, když mám na návštěvě Pieta a Kathiho, nemůžu říct ne, A tak jsem docela cool prohlásila: „Dneska mám na to taky chuť.“ A dělala jsem, jako kdyby to vůbec nebylo poprvé.

Stáhli jsme žaluzie. Ve světle, který pronikalo do pokoje, se tvořily hustý mraky kouře. Pustila jsem desku s Davidem Bowiem, potáhla jsem a zadržela kouř v plicích, až jsem se rozkašlala. Všichni byli úplně potichu. Každej zíral do blba a poslouchal muziku.

Čekala jsem, co se se mnou stane. Teď, když sis vzala fet, říkala jsem si, se s tebou musí stát něco šíleně novýho. Ale vůbec nic jsem nepozorovala. Cejtila jsem se jen tak trochu přiopilá. Ale to bylo vlastně od vína, nevěděla jsem, že to poprvé většinou nic nedělá. Chce to pravidelnost a trénink, aby se člověk opravdu sjel a uvědomoval si to. Alkohol účinkuje mnohem rychlejc.

Koukala jsem se na Pieta a Kessi, který seděli na gauči, jak se k sobě tisknou. Piet hladil Kessi po ruce. Za chvíli oba vstali, šli do dětskýho pokoje a zavřeli za sebou dveře.

Zůstala jsem sama s Katim. Sed si ke mně na opěradlo křesla a dal mi ruku okolo ramen. Hned se mi zdál Kathi lepší než Piet. Byla jsem šťastná, že šel Kathi ke mně a dal najevo, že o mě má zájem. Měla jsem pořád strach, aby si kluci nevšimli, že je mi teprve dvanáct, a nechovali se ke mně jako k malý holce.

Kathi mě začal hladit. Nevěděla jsem, jestliže mi to má líbit. Bylo mi šíleně horko. Myslím že strachy. Seděla jsem jako zkamenělá a snažila se říct něco o desce, kterou jsme právě poslouchali. Když mi začal sahat na prsa, nebo spíš tam, kde měly bejt, vstala jsem, šla jsem ke gramofonu a nekonečně dlouho se tam motala.

Pak se vrátili Piet a Kessi z dětskýho pokoje. Vypadali tak nějak zaraženě. Vyděšeně a jakoby smutně. Kessi byla úplně rudá. Už se jeden na druhýho ani nepodívali. A taky nepromluvili jediný slovo. Poznala jsem, že Kessi zažila něco nepříjemnýho. Že jim to ani jednomu k ničemu nebylo.

Konečně se Piet zeptal, jestli půjdu večer do Domu středu. To mě zase potěšilo. Vyhrála jsem. Všechno bylo tak, jak jsem si to vysnila. Pozvala jsem Pieta a Kathiho k sobě domů a teď jsem opravdu patřila k partě.

Piet a Kessi vylezli ven balkónem. Kathi ještě postával v pokoji. Znovu jsem dostala strach. Nechtěla jsem s ním zůstat sama. Řekla jsem mu rovnou, že teď musím uklízet a pak si udělat úkoly. Najednou mi bylo fuk, co si o mně bude myslet. Konečně šel taky. Lehla jsem si na postel, koukala na strop a snažila se všechno pochopit.

Kathi vypadal dost dobře, ale nějak se mi přestal líbit. Asi po hodině někdo zazvonil. Kukátkem ve dveřích jsem uviděla Kathiho. Neotevřela jsem a po špičkách jsem se odplížila zpátky do pokoje. Měla jsem skutečně strach bejt s ním sama. V tu chvíli se mi úplně zhnusil a taky jsem se sama před sebou styděla. Ale nevěděla jsem proč. Jestli to bylo kvůli fetu, anebo kvůli Kathimu.

Byla jsem trochu smutná. Teď, když mě přijali do party, měla jsem najednou pocit, že k nim stejně nepatřím. Na tyhle věci s klukama jsem byla ještě moc malá. Bylo mi jasný, že to nedokážu. A to všechno, co říkali o policii a státu, mi bylo cizí. A taky to nebylo nic, co by se mě týkalo.

Presto jsem už v pět byla v Domě středu. Nešli jsme do klubu, ale do kina. Chtěla jsem sedět mezi Kessi a jedním klukem, kterýho jsem neznala, ale Kathi se nacpal mezi nás. Jen pustili film, zase mě začal hladit. Nějak se mu podařilo dostat ruky mezi mý nohy. Nebránila jsem se. Byla jsem úplně ochrnutá. Měla jsem z toho děsnej strach. Chtěla jsem utýct. Pak jsem si pomyslela: „Christiano, to je daň za to, že jsi v partě.“ Nechala jsem si všechno líbit a vůbec nic jsem neřekla. Asi taky proto, že jsem si ho děsně vážila. Jen když řek, abych ho taky hladila, a snažil se přitáhnout mou ruku k sobě, zaklesla jsem pevně ruce na svým klíně.

Když konečně film skončil, byla jsem štěstím bez sebe. Hned jsem od Kathiho utekla ke Kessi. Všechno jsem jí vyprávěla a řekla jsem, že už o Kathim nechci ani slyšet. Kessi mu to určitě řekla, protože potom jsem se dověděla, že byla kdysi do Kathiho zblázněná. To třeba začala v klubu brečet, protože Kathli si ji nevšímal a bavil se s jinejma holkama. Sama mi to pozdějc vyprávěla, jak děsně po něm bláznila a jak jí bylo vždycky do breku, když ho viděla.

Přes tu záležitost s Kathim jsem teď patřila k partě. Byla jsem sice pro ostatní ta malá, ale byla jsem jednou z nich. Žádnej z kluků se už nesnažil něco si se mnou začít. Zřejmé se to rozkecalo a všichni respektovali, že si na něco takovýho připadám ještě mladá. To bylo něco úplně jinýho než u alkáčů. Tak jsme říkali těm klukům, který nasávali pivo a házeli do sebe jednoho panáka za druhým. Když s nima nechtěla některá holka jít, chovali se k ní děsně surově. Utahovali si z ní, uráželi ji a vůbec se k ni chovali jako k méněcenný. U nás v partě jsme k sobě všichni byli slušný. Uznávali jsme se navzájem. Všichni jsme fetovali, takže jsme na tom vlastně byli všichni stejně. Rozuměli jsme si bez zbytečnejch řečí. Nikdo z nás nedělal nikdy randál nebo nějaký sprosťárny. A kecy těch ostatních nás moc nevzrušovaly. Cejtili jsme se nad ně povznesený, prostě cool.

Až na Pieta, Kessi a mě chodili už ostatní do práce. Byli na tom všichni stejně. Votravovali se v práci i doma. Na rozdíl od alkáčů, který si svůj vztek nosili s sebou do klubu a byli pak agresivní, lidi z naší party dokázali na všechno tam venku zapomenout. Na všechno se vybodli, kouřili fet, říkali tomu joint, poslouchali správnou muziku a byl v nich naprostej mír. Zapomínali v klubu na celý to svinstvo, ve kterým museli bejt přes den.