Na palubě boeingu letícího z Kalifornie do Japonska se vše zdálo být v pořádku do té doby, než jeho trupem prolétla pokusná střela námořnictva. Testování střel toho typu bylo přísně tajné a zasažení letadla měl na svědomí nepozorný kapitán, který nedbal bezpečnostních regulí a snažil se celou věc ututlat. Letadlo letělo v době srážky hodně vysoko, v oblasti s řídkou atmosférou a nízkým tlakem, proto když došlo k protržení děr v trupu, unikl všechen kyslík a cestující, kteří si nestihli nasadit kyslíkové masky, se začali dusit. Po střetu začalo letadlo klesat, ale než dospělo do zóny s dýchatelným vzduchem, byly už mozky cestujících trvale poškozeny nedostatkem kyslíku, odumřely jim některé mozkové buňky a oni se začali chovat jako blázni. Jediní, kdo katastrofu přežili bez újmy na zdraví byla letuška , dvanáctiletá Linda a John Bery. Tito tři byli v době havárie na toaletách, které byly dobře utěsněny a dekomprese se jim vyhnula. John Bery byl rekreační pilot, a proto se ujal řízení raketoplánu s třemi sty poškozenými a mrtvými na palubě. S pomocí letušky se mu podařilo navázat spojení s letištěm. Zástupci pojišťovacích společností, kteří věděli, jak to s cestujícími na palubě vypadá, jim posílali falešné navigační zprávy a doufali, že se letadlo zřítí. Johna Bery si ale poradil jak s řízením obrovského letounu, tak s poškozenými spolucestujícími a s menšími problémy přistál na kalifornském letišti. Tam na něj čeká nebezpečí v podobě skupinky lidí, kteří se snaží zlikvidovat jakékoli informace o celé nehodě, ale nakonec si poradí i s nimi a vše dobře skončí. .