Jedno z nejvýznamějších poválečných děl vědeckofantastické literatury, klasická próza americké sci - fi. Děj povídkového cyklu zasazený do let 1999-2026 postihuje fiktivní dějiny kolonizace Marsu Pozemšťany. Některé povídky ukazují neúspěchy prvních expedic (Ylla, Pozemšťani) a postupné zalidňování Marsu po expedici třetí (Třetí expedice). Kolonizátoři s sebou přinášejí své pozemské vlastnosti, touhu po seberealizaci (Zelené ráno), po zbohatnutí (Mrtvá sezóna), svou samotu(Stáří). Marťanská kronika je tak spíše než kronikou života Marsu (Marťané podlehnou pozemské infekci a objevují se pouze v malých skupinkách v horách) mnohostrannou sondou do reakcí lidských organismů ve vyjímečné situaci. Pozvolnou civilizací se život na Marsu stále více přibližuje životu na Zemi, a to i v negativním ohledu (Usher II s motivem E.A.Poea); po vypuknutí pozemské atomové války (Brašnářství, Pozorovatelé) se Mars vylidňuje. Absurdní situaci (původní obyvatelstvo zničeno kolonizátory, a ti planetu opouštějí) podtrhuje osamělost těch několika lidí, kteří zůstali (Mlčící města, Dlouhá léta), i věcí, které jim měli sloužit (Přijdou vlahé deště). Nově příchozí, vyhnaní ze Země válkou (Výlet na milión let), získávají - a v tom je vyústění Marťanské kroniky optimistické - i etičtější vztah k novému domovu, místu, jež jim umožňuje žít lidštěji než na Zemi.