Ten však jej ponuku na útek do Španielska a spoločné bábätko odmietne, z čoho je veľmi nešťastná. Felixovi spôsobuje starosti kvôli jej rodičom.
Lord Kilmarnock - homosexuálny škótsky lord, ktorý dá Felixovi návrh, aby sa stal jeho komorníkom. Lord uvažuje tiež o Felixovej adopcii a ponúkne mu svoje dedičstvo. Felix odmietne.
Markíz Louis de Venesta - mladý markíz, ktorý užíva bohémsky život v Paríži so svojou milenkou Zazou. Jeho rodičom sa to však nepáči, preto ho chcú prinútiť, aby podnikol cestu okolo sveta. Louis však nechce opustiť Paríž preto sa dohodne na výmene s Felixom.
Prof. Kuckuck - veľmi vzdelaný človek, riaditeľ múzea v Lisabone. Srdečne privíta Felixa vo svojom dome. Felix však má hneď zálusk na jeho dcéru.
Zouzou - dcéra prof. Kuckucka. Felixovi sa veľmi zapáči. Avšak nedosiahne to isté u nej. Zouzou je neprístupná a má podľa mňa trochu zvrátené predstavy o láske.
Pani Kuckucková - manželka prof. Kuckucka a matka Zouzou. Podľa Felixa je stelesním hrdosti iberskej rasy. Nepôsobí krásne, ale vznešene. Charakteristika diela

Spoveď hochštaplera Felixa Krulla obsahuje črty pikareskného (parodizujúceho), cestopisného, dobrodružného a spoločenského románu. Majstrovské zobrazenie životných príbehov rafinovaného dobrodruha, ktorého želaním bolo žiť rozličné životy a mať niekoľko existencií, umožnilo autorovi pranierovať obmedzenosť a pochybnú morálku malomeštiakov.

Úryvky

„…velkou chválu, neboť jsem byl zvlášť urostlý, jako řečtí bohové, se štíhlými, vláčnými, a přece silnými údy, s nazlátlou pletí a bez jediné vady na krásně souměrném těle. …že, mi všechno sluší, že se každé přestrojení na mně vyjíma dobrě a přirodzeně. Ať jsem byl jakkoli vystrojen - jako římsky pištec …, jako anglické páže …, jako mladičký abbé …, pokaždé se zdálo, a mohl jsem se o tom přesvědčit také v zrcadle, jako bych byl zvlášť určen a zrozen právě pro toto ustrojení. …“ str. 25

„… zejména, že se hodí k milostným kouzlům. „Fuj!“ řekla Zouzou. „Jak to myslíte mademoiselle?“ zeptal sem se jí. .. „Proti které zložce toho výrazu máte námitky?“ vyzvídal sem. „Proti lásce nebo proti kouzlu?“ Neodpověla, jen na mne rozzlobene pohlédla, a dokonce mi hrozebně přikývla. .. „To je neslušné téma,“ odmítla mě. „Láska? Jaká krutost! Milujeme krásu. K ní se obrací mysl i duše jako květ k slunci. ...“ str. 298

„… Říkají si predstavitelé lidu, ačkoli jejich jediný vztah k lidu záleží v tom, že rozkládají jeho zdravé pudy a zbavují jej, na jeho neštestí, jeho vrozené víry v nezbytnost náležitě odstupňovaného spoločenského řádu.