Misantrop patří k Moliérovým komediím, jimž se nejméně rozumělo a jejichž hodnota je nejspornější.

Alcest je vášnivý milenec pravdy a hrdý odpůrce společenských lží. Ale tento k pravdě za- měřený člověk miluje Celimenu, v níž je vtělena kvintesence společenské lživosti a pomlouvačnosti. Miluje ji zoufalou vášní, které se nemůže vzdát, i když cítí, jak se tím lidsky znehodnocuje. Alcest, který je zapředen do soudního sporu s ničemným člověkem, jehož zlotřilost patrně odhalil, on, který tvrdě potírá Oronta, když mu čte preciózní sonet a dostane se před smírčí soud maršálků, je před Celimenou bezbranný, i když ji kritizuje. Zatím co svou při s ničemou prohrává, dostává od klepařské Arcinoe, znepřátelené s Celimenou, dopis usvědčující jeho milenku z nevěry s Orontem. Alcest se odhodlává k ráznému činu. Opustí Celimenu a odjíždí na venkov. Misantrop je nejatraktivnější Molierova hra a Alcest jeho nejabstaktnější lidský typ.