Sametka, prohnaná dívka, kterou měla ráda, umírá v nemocnici. Rozhodla se proto prodat dům, nábytek i šaty a odjela někam do ciziny. Dlouho o ní pak nikdo neslyšel. Vrátila se, když její dítě umíralo na neštovice sama je od něho chytila. Zprávy o jejím návratu do vlasti se šířily rychlostí světla, všichni, které znala, herečky, herci, milenci, se sešli před hotelem, kde se ubytovala a vzpomínali na staré časy. Nana mezitím zemřela v hotelovém pokoji, k nepoznání změněna neštovicemi. („Nana zůstala sama, tvář ve světle svíčky civěla do vzduchu. Žvaneček mršiny, hromádka vlhkého mazu a krve, lopatka zkaženého masa, vržená na podušku. Neštovice se rozlezly po celém obličeji, puchýř vedle puchýře; zbledlé a sedlé připomínaly plesnivé bláto, jako by se už rozpadaly v prach a popelnaté beztvárné kaši, v níž už zanikly všechny rysy. Levé oko úplně utonulo v rozteklém hnisu; pravé, pootevřené, se propadávalo jako černá a nečistá díra. Zhnisaný nos ještě mokval. Načervenalá strupovina běžela od jedné tváře k ústům a povytáhla jejich koutek v strašlivý škleb. Jen vlasy, krásné vlasy zachovaly svou sluneční zář a oblévaly zlatými proudy tu hroznou a groteskní masku nicoty. Venuše se rozkládala. Jako by jí byl do tváře vstoupil jedovatý virus, jejž sebrala ve stokách a na pohozených mršinách, ten ferment, jímž sama otravovala kdekoho, a proměnil obličej v hromadu hnisu.” – Nana, str.313)

Émile Zola

Émile Zola, francouzský romanopisec, zakladatel a teoretik literární naturalistické školy, se narodil 2. 4 .1840 v Paříži, kde rovněž zemřel 19. 9. 1902, nešťastnou nehodou otráven.

Zola, důvěrný přítel P. Cézanna, nebyl zvlášť dobrým studentem. Stal se proto příručním v Hachettově knihkupectví. Zprvu na sebe upozornil bystrými uměleckými kritikami (Mé nenávisti, Můj salón, Edouard Manet, 1866-1867), v nichž hájil impresionisty. Nepronikl však do opravdu vlivných novin a dost těžce se protloukal. Roku 1867 napsal první román Tereza Raquinová, spíše mravoličný než naturalistický. Dosáhl poměrně velkého úspěchu a byl na nejlepší cestě stát se váženým, avšak nevýznamným romanopiscem.