Román nás zavádí do Francie 19. století a velmi reálně vykresluje mravy celé tehdejší společnosti. Ukazuje, jak se lidé z vyšších společenských vrstev snaží vypadat velice zbožně a seriozně.

Jenže vše je pouhou přetvářkou a za svým bohatstvím schovávají svoje hříchy a nestoudné činy. Celá vyšší společnost je skrz na skrz zkažená a pohrdá všemi chudáky, kteří jsou ovšem úplně stejní. Ve velkém kontrastu je zde ukázán život boháčů a chudých.

Titulní hrdinkou celého románu je krásná prostitutka Nana. Nana je dcerou Gervaisy Macquartové a klempíře Coupeaua. Spíše, než rodiče závislí na alkoholu, ji vychovala ulice a starší „zkažené dělnice” z květinářství, kde se učila. Domov jí nabízel pouze výprask a tak stále více času trávila mimo něj. Začala si uvědomovat své tělesné přednosti a také jich začala využívat. ( V Zabijáku je jí věnována celá jedenáctá kapitola.) Svým způsobem mstí svět, ze kterého vzešla. A to prostřednictvím boháčů, kterými opovrhuje za jejich společenskou i mravní zchátralost.

Začátek celého románu se odehrává v divadelním prostředí, v den, kdy má být poprvé uvedena hra Zlatovlasá Venuše. Na představení se sejde spousta bohatších pánů a dam. Všichni jsou velice zvědaví na krásnou dívku, která má ztvárnit postavu Venuše. Není jí nikdo jiný než Nana. Když netrpělivé publikum Nanu poprvé spatří, ihned si jí všichni pánové zamilují. Spojuje se v ní krásná žena a nespoutané mládí osmnáctileté dívky.

Dříve Nana žila společně se svou věrnou služkou Zoe v jednom z větších podkrovních bytů, kde jí ubytoval jakýsi moskevský kupec. Zaplatil za ní nájem ne půl roku a už se neukázal. Byl to jeden z jeden z prvních vážených pánů, kterého měla. Pak se opět musela smířit s milovníky z nižších vrstev, kteří samozřejmě nemohli být tak štědří jako její předešlý milenec. Její začátky byly velice těžké. Nebylo na nájem a domovník jí hrozil vyhazovem. Dá se říci, že spíše přežívala a jedinou její radostí byl její dvouletý syn Ludvíček, o kterého se starala její teta, paní Leratová. („Když se Nana posledně vrátila z návštěvy svého dítěte, přepadl ji záchvat mateřské lásky a byla celá zoufalá, že nemůže uskutečnit svůj starý sen, který se stal její utkvělou myšlenkou, totiž vyplatit kojnou a dítě dát k tetě Leratové; tam za ním bude moci jezdit, kdy se jí zlíbí.” – Nana, str. 29-30) Většinu peněz, které prostitucí vydělala, darovala svému dítěti.