Vznik požáru nebyl nikdy přesně vysvětlen a tak dala její smrt podnět k různým dohadům. Nakonec byl případ uzavřen jako nešťastná náhoda. Svět tak přišel o nadanou spisovatelku 20. století.

Malina (1971)
Tento jediný román Ingeborg Bachmannové může každý přečíst různými způsoby a najít zde odlišná témata. Někdo v něm nalezne příběh kriminální, jiný čtenář zase obyčejný příběh milostného trojúhelníku. Ve skutečnosti ale v textu najdeme lásku, osamělost i strach. Zároveň zjistíme, že hlavní postavy od sebe nejdou tak snadno oddělit a prolínají se.

Šťastná s Ivanem
První část popisuje vztah hlavní hrdinky s mladším mužem. Ačkoliv tu vystupují dva muži - Malina a mladší Ivan, můžeme je považovat za jedinou bytost. Malina je ten rozumově založený, který tvoří zároveň vypravěččino alter ego. Vypravěčka touží po Ivanově lásce, hledá své místo mezi lidmi. Ivan ale její lásku neopětuje a ona si nepřipouští, že by mohla být pro někoho nedůležitá nebo nepotřebná.
Celé vyprávění můžeme sledovat z ženského pohledu, protože konflikt ženského a
mužského principu je tu na prvním místě. Vypravěčka vlastně popisuje, jak je v ní
potlačována její ženská stránka.
Nedozvíme se sice jméno hlavní hrdinky, víme jen, že JÁ má hnědé oči, světlé vlasy a žije ve Vídni, zato můžeme cítit, jak se ženské já z knížky pomalu vytrácí.

Třetí muž
Druhá část románu už se nečte tak lehce. Přecházíme zde ze skutečnosti do neskutečných snů, ve kterých vystupuje další osoba - otec. Sny působí až hrozivě. Otcova nacistická minulost i jeho kruté chování se tu postupně vynořují v popisu vzájemného vztahu otce a dcery. Otec je tu vykreslen jako postava, která ničí vše ženské, přestože se ke konci nelogicky ve snech mění tvář otce na tvář matky.
Ve chvílích kdy je vypravěčka při vědomí, střídá fantazii a vzpomínky realita a rozhovory JÁ s Malinou.Ve snech se objevují metafory a hrozivé příběhy, které se později snaží JÁ vykládat Malinovi.

O posledních věcech
Ve třetí kapitole se hroutí vztah s Ivanem a vše směřuje k "vraždě". Ačkoliv jsou zde stále rozhovory mezi JÁ a Malinou, vše je vlastně už končící souboj mezi ženským a mužským principem.
Ženské já nakonec svůj boj prohrává a odchází ze světa a mizí ve zdi. Nad vším vítězí rozumový a pragmatický přístup mužského alter ega.