Úvod

Pro moji práci jsem si vybrala výjimečnou rakouskou spisovatelku Ingeborg
Bachmannovou. Zaujala mě svým románem Malina, protože na podobnou prózu jsem v české ani světové literatuře zatím nenarazila. Proto jsem se rozhodla nad touto knihou více se zamyslet a vybrat hlavní myšlenky díla, i když to vůbec není jednoznačné.
Pro pochopení literatury I. Bachmannové je myslím důležité znát i její životní příběh.
Z tohoto důvodu jsem velkou část práce věnovala i popisu jejího života.

Ingeborg Bachmannová
Ingeborg Bachmannová se narodila 25. června 1926 v Klagenfurtu jako nejstarší ze tří dětí. Klagenfurt, hlavní město Korutan, leží nedaleko místa, kde se stýkají hranice tří států - Rakouska, Slovinska, a Itálie. Hranice nejen zeměpisné, ale i jazykové ovlivňovaly spisovatelčino dětství, které bylo poměrně šťastné až do doby, kdy v roce 1938 zažila strašný zážitek. Vpád Hitlerových vojsk, jak sama popsala v interview v roce 1971, poznamenal celý zbytek jejího života.
Brzy začala psát básně, přibližně jako desetiletá, ale důležitou roli v jejím dětství hrála i hudba. Pokoušela se komponovat a své básně doprovázela hudbou.
Jejím přáním bylo studium filozofie ve Vídni, což podporovala i její rodina. Nejdříve však studovala v Innsbrucku a Štýrském Hradci a to nejen filozofii, ale zároveň i práva. Teprve v roce 1946 začala studovat ve Vídni, zanechala studia práva k filozofii si přibrala ještě psychologii a germanistiku.
V roce 1947 se setkala ve Vídni s rakouským básníkem Paulem Celanem, který silně
ovlivnil nejen její život, ale i tvorbu. Existuje také řada jejích a Celanových básní, které jsou rozhovorem na dálku.
Studium filozofie ukončila v roce 1950 diplomovou prací o Martinu Heideggerovi s názvem Kritické přijetí existenciální filozofie Martina Heideggera.
Filozofie je součástí celého jejího díla. Roku 1953 dokončila svůj esej o Ludwigu Wittgensteinovi, týkající se jedné kapitoly z nejnovějších dějin filozofie, v němž se zabývala převážně Wittgensteinovou filozofií kritiky jazyka. Jeho filozofie se také odráží v celoživotním díle I. Bachmannové.
Po první delší zahraniční cestě, při které navštívila Paříž a Londýn, začala pracovat nejdříve ve vídeňském sekretariátu americké okupační správy, odkud odešla do rozhlasové stanice
Rot- Weiss- Rot. Zde také začala psát vlastní rozhlasové hry.