Rečnícky štýl
Rečnícky štýl - je jeden z najsarších štýlov (už v antickom Grécku). Je blízky k hovorovému, ale aj náučnému štýlu alebo publicistickému štýlu. Základnou charakteristikou je ústnosť. Má slovnú, vizuálnu a akustickú zložku (tempo, rytmus, melódia textu). Žánre rečníckeho štýlu - 1. persuazívne (politická reč, súdna reč, kázeň) 2. náučné (prednáška, referát, koreferát, diskusný príspevok) 3. príležitostné (príhovory, prejavy) Kompozícia - úvod, jadro, záver. Pre úspešnosť prejavu je dôležitý úvod a záver. Dobrý rečník ich povie naspamäť. Úvod označuje cieľ i obsah prejavu a záver zahrnie obsah. Súvodom súvisí aj oslovenie. V kompozícií jadra je dôraz na vecnom odôvodňovaní a dokazovaní. Má byť nadväzné a postupné, názorné, konkrétne a zrozumitelné. Porovnanie slovenčiny a češtiny . 1. čeština má tieto osobitné hlásky a písmená : ř - moře, kořen, třeba ou - soud, jsou ů - můj, původne, důkaz ě - děti, země, rozkvět, běží
2. v češtine niesú tieto hlásky : ä - v češtine ě, a - pět, maso, pata ia - á/í - žák, svatý, ulicím ie - é/í - mléko pírko, vím, stín iu - í - cizí, paní ô - ů/o - můj, různý, stůl ľ, ĺ - l - učitel, spisovatel, libovolný, sloup ŕ - r - vrba, mrtvola dz, dž - z - házet, mez, sázet
3. skupina aj je v češtine ej - vejce, dej
4. striedanie spoluhlások je v češtine časťejšie : mnoho - mnozí, noha - na noze, ruka - ruce, macecha - macešin
5. v češtine neplatí rytmický zákon - dávám, mládí.
|