Jiří díky ní konvertuje, umírá jako katolík
- povídkový soubor Rekviem – „malá valdštejnská trilogie“
- zachycuje období po Valdštejnově smrti
- jazyková dokonalost, vrchol Durchovi tvorby

Jan Čep (1902 – 1971)
- vedle Vančury je považován za hlavního představitele básnické prózy
- básník, prozaik, překladatel – překládá hlavně z angličtiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny
- působil v katolickém nakladatelství Stará říše – Josefa Floriana
- emigroval 1948 do Francie, v Paříži působil v rádiu Svobodná Evropa
- témata: Dvojí svět – skutečný svět, svět posmrtné věčnosti
- hrdinové: většinou venkovští lidé, kteří z venkova odešli a velice obtížně hledají cestu zpátky, domov je jedinou jistotou, správný život se dá žít jenom na venkově, město člověka zkazí
- povídkový soubor Dvojí domov
- román Hranice stínu – hlavní hrdina učitel se po milostném zklamání vrací z města zpět na venkov

Jakub Deml (1878 – 1961)
- prozaik, publicista, svoje dětství a mládí prožil v Tasově – sem se váže většina jeho děl
- do literatury ho uvedl Otokar Březina – měl na něho velký vliv, na jeho popud se stal katolickým knězem
- pro poznání života a díla Demla jsou důležité jeho deníkové záznamy – 24 svazků - vyšly pod názvem Šlépěje – vzpomínky, protižidovské názory, útoky proti demokracii
- Tanec smrti strach, úzkost ze smrti
- Hrad smrti
- básně v próze Moji přátelé – oslavuje přírodu, snaha přiblížit se jí
Miriam – Demlova sestra zemřela velice mladá, sbírka vyjadřuje Demlův vztah k sestře
- vzpomínková kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi – vzpomínky na jejich přátelství, vzbudila pohoršení – popisuje Březinovi antisemitické názory
- rozsáhlá próza Zapomenuté světlo – 1996 zfilmováno, vztah faráře k umírající ženě, pocit beznaděje, marnosti a nicoty lidského života

6. Levicově orientovaná
- v 30. letech vznikl pojem socialistický realismus – próza orientovaná levicově, vzor – SSSR, jakékoliv umělecké dílo mělo mít společenskou a výchovnou funkci, estetická hodnota odsunuta do pozadí

Ivan Olbracht (1882 – 1952)
- jeho otcem je představitel venkovského realismu – Antal Stašek
- vlastní jméno – Karel Zeman
- studoval filozofickou fakultu – nedokončil, stal se spisovatelem a redaktorem – Rudé právo
- 1929 vyloučen z KSČ, ve 30. letech navštívil Podkarpatskou Rus – okouzlila ho příroda a prostí lidé
- manželkou byla malířka a spisovatelka Helena Malířová
- 3 období tvorby:
1) období do konce 1. světové války
- hrdinové jsou lidé z okraje společnosti nebo lidé s chorobnou vášní
- O zlých samotářích – o potulných komediantech
- román Žalář nejtemnější – hl. hrdina je bývalý policejní komisař, který trpí chorobnou žárlivostí na svou ženu
- žalář – sobectví, žárlivost
2) období – 20. léta – proletářské období
- román Anna proletářka – hl. hrdinka Anna přichází z venkova do města, zpočátku se vůbec nezajímá o politiku, ale pod vlivem přítele Toníka se stane zanícenou revolucionářkou
- román měl plnit výchovnou funkci, objevují se rysy schematismu – kladný dělník, záporná buržoazie
3)období – 30 – 40. léta – píše o Podkarpatské Rusi
- román Nikola Šuhaj loupežník – Nikola Šuhaj utekl z fronty, protože nesouhlasí s válkou, domu se vrací se svou milou Erikou, chce žít normální život, ale pronásledují ho policajti. Skrývá se v lesích, bohatým bere a chudým dává. Je za něj vyhlášena odměna. Zradou umírá.
– divadelní zpracování – Balada pro banditu (Milan Uhde) – hl. postavy – Miroslav Donutil
- povídkový soubor Golet v údolí (Golet = židovská osada)

knihy pro děti:
Biblické příběhy – Bible
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
Ze starých letopisů českých – staré pověsti české

Marie Majerová (1882 – 1967)
- levicově orientovaná spisovatelka, kritička, 1929 vystupuje z KSČ
- působí v Rudém právu
- po roce 1948 se znovu dostává na výsluní, říkala, kteří autoři můžou vycházet a kteří ne
- z počátku tvorby se věnovala osudům dívek a žen – sentimentálně pojaté příběhy o tom, jak se ženy těžce uplatňují ve společnosti
- román Panenství – zfilmováno (Otakar Vávra)
- román Siréna - děj se odehrává na Kladensku mezi horníky a hutníky, ukazuje formování se dělnické třídy
- román Robinsonka – pro dívky


Marie Pujmanová (1893 – 1958)
- do literatury ji uvedl kritik F.X.