Česká literatura 1. pol. 20. století

- tématická a skupinová rozrůzněnost, autoři většinou působili i v novinách, byli v těsném kontaktu se zahraničními spisovateli, zejména francouzskými
- 1917 - Manifest českých spisovatelů
- požadovali právo československého národa na samostatný politický život
- tvůrce byl Jaroslav Kvapil, podepsali ho osobnosti ze všech uměleckých oblastí


- rozdělení prózy:
1) ovlivněná válkou - J. Hašek, legionářská literatura
2) expresionismus - R. Weiner, Ladislav Klíma
3) demokratický proud - K. Čapek, K. Poláček, E. Bass
4) imaginativní (básnická) – V. Vančura
5) katolická - J. Deml, J. Čep, J. Durych
6) levicově orientovaná - I. Olbracht, M. Majerová, M. Pujmanová
7) venkovská próza (ruralistická) - F. Křelina, V. Prokůpek
8) psychologická - J. Havlíček, J. Glazarová



1) Odraz války v literatuře
- legionářská literatura - námětem je činnost legií, zejména v SSSR a jejími autory jsou bývalí legionáři

Jaroslav Hašek

Josef Kopta (1894 - 1968)
- byl v ruských legiích, činnost legií viděl i kriticky
- román Třetí rota - autobiografický, zachycuje činnost legií v SSSR, ale i komplikace s Bolševiky, říjnovou revoluci, události na konci 1. světové války v Rusku (bitva u Zborova)

Rudolf Medek (1890 – 1940)
- činnost legií jen oslavoval, záměrné zkreslování skutečnosti
- ve 30. letech podlehl fašizujícím tendencím, útočil proti demokratickým autorům, např. K. Čapkovi
- báseň Zborov - oslavná báseň
- román Anabáze - pentalogie – posledních 20 let působení legií v Rusku

František Langer - drama Jízdní hlídka - drama o činnosti legií

Jaromír John - Večery na slamníku - vzpomínky vojáků



2) Expresionismus
- má být protikladem k racionálnímu a popisnému realismu, má zachytit rozumem nekontrolovatelné projevy lidské psychiky
- využívá sny, halucinace
- je reakcí na krizi evropské civilizace
- časté jsou pocity odcizení, osamělosti, rozpolcenost člověka
- představitelem je např. Georg Trakl (Rakušan)
- u nás především v Literární skupině v Brně - zakladatelem byl lit. kritik a historik František Gőtz, dále sem patří např. Lev Blatný - otec básníka Ivana Blatného, Čestmír Jeřábek, Zdeněk Kalista - významný historik, zabýval se barokem

Richard Weiner (1884 - 1937)
- "lichý člověk čes. literatury" - jeho literatura je odlišná
- těžce se zařazuje do literatury
- účastnil se 1.

světové vály na srbské frontě - od roku 1915 měl psychické problémy
- jeho díla jsou plná strachu, odcizení lidí, rozpolcenosti člověka, tajemství, záhad, šifer
- pro běžného čtenáře je náročný
- povídkový soubor Lítice - osamělost člověka
- povídkový soubor Škleb - ovlivněn válkou, úvahy o smyslu života, odpovědnosti člověka jednoho k druhému

Ladislav Klíma (1878 - 1928)
- byl vyloučen ze septimy, protože ve slohovce urazil monarchii
- neuznával tradiční způsob života, ignoroval společenskou morálku
- díla plná hororových prvků, alkoholu, zvrácené sexuální scény
- filozof, autor knih, které se zabývají výstředními duševními stavy
- patologické projevy hrdinů - většinou jsou úchylné
- Svět jako vědomí a nic - filosofický spis
- romaneto Utrpení knížete Sternenhocha - splývá fantazie a reálný svět
- příběh neporozumění mezi mužem a ženou, kníže ke své krásné manželce (Helga) cítí lásku a nenávist. On ji nechá umřít hladem, pak ji miluje - její mrtvolu

3) Demokratický proud
Karel Čapek (1890 - 1938)
- narodil se v Malých Svatoňovicích
- byl prozaik, dramatik, novinář, fejetonista, překladatel (z francouzštiny)
- studijně pobýval v Německu a ve Francii, zaměstnáním byl výlučně novinář - Národní listy, Lidové noviny - uveřejňoval zde sloupky (založil ho), je na první straně, psán ve sloupci k aktuálnímu tématu
- byl ovlivněn filozofickým směrem - pragmatismus - tvrdí, že neexistuje absolutní pravda. Svou pravdu má každý člověk. Pravdivé je to, co je pro člověka užitečné.
- v letech 1925 - 33 byl předsedou Československého PEN klubu - spisovatelská organizace
- období po Mnichovské dohodě bylo pro něj nejtěžší v celém životě, protože se zhroutil systém, kterému věřil - demokracie. Kamarádil se s Masarykem, Benešem → považován za jednoho z viníků
Mnichova
- umírá o Vánocích na chřipku + zánět ledvin + zápal plic
1) cestopisná tvorba + fejetony
cestopis - zážitky z cest, je nutné, aby autor tu zemi navštívil
fejeton - krátké, vtipné, aktuální

Cesta na sever
Výlet do Španěl zachycuje charakter země, lidí
Dánské listy
Anglické listy

Zahradníkův rok soubory fejetonů
Krakonošova zahrada

2) Utopie
- v jeho utopických dílech se vždy jedná o nějaký převratný vynález, Čapek ukazuje neblahé následky pro lidstvo při zneužití, protože věda a technika se vyvíjí rychleji než lidská morálka

- R.U.R. - Rozums Universal Robots (slovo robot vytvořil Josef Čapek) - utopické vytvoření umělého člověka - robota. Z původních pomocníků člověka se však stanou nepřátelé, kteří celé lidstvo vyhubí až na stavitele Alquista. Ten má za úkol najít recept na výrobu dalších robotů. Jeho úsilí je však marné, Čapek dává lidstvu naději tím, že se mezi 2 roboty rozvine citový vztah. (Helena + Primus).

- román Továrna na absolutno - jde o vynález karburátoru, který rozbíjí atomy. Přitom uvolňuje absolutno. To začne lidi měnit v náboženské fanatiky a vše směřuje k válce a ničení.

- drama Věc Makropulos - drama o otázce nesmrtelnosti, dlouhověkosti. Hlavní hrdinka herečka zná recept na nesmrtelnost, který však nakonec spálí, protože život už jí nepřináší nic nového a proto se nudí.

- román Krakatit - problém odpovědnosti člověka za svůj vynález. Třaskavina schopná zničit celý svět je ing. Prokopovi ukradena. On postupně poznává, že různé skupiny lidí chtějí tohoto vynálezu zneužít.

Kniha končí tím, že se Prokop setkává se staříkem, který ho dovede k závěru, že je třeba dělat jenom malé věci užitečné lidem.

- román Válka s mloky - jedná se o inteligentní mloky, kteří jsou levnou pracovní silou. Postupně však přerostou lidem přes hlavu a pomocí trhavin ukrajují pevninu = potřebují životní prostor. Kniha končí objevením mloka ve Vltavě.

3) Noetická díla (trilogie) - noetika = nauka o poznání
- Čapek se zamýšlí nad otázkou, jestli zmůže 1 člověk pochopit a poznat druhého člověka. Byl optimista → je to možné
- trilogie Hordubal
Povětroň - příběh, v němž se nad lůžkem umírajícího pilota sejdou jeptiška, básník a jasnovidec. Pilot je po nehodě bez dokladů. Všechny 3 postavy se snaží na základě svých zkušeností zrekonstruovat jeho život.
Obyčejný život

4) Varování před totalitou
- drama Bílá nemoc – Maršál je fanatik, diktátor, který chce válku. V zemi se začne šířit epidemie – bílé skvrny na těle → smrt. Lék najde dr. Galén, který léčí ale pouze chudé. Onemocní i Maršál, jde ke Galénovi, ale ten ho bude léčit jen tehdy, když zastaví válku. Maršál na podmínku přistoupí, ale Galéna na cestě k Maršálovi ušlape zfanatizovaný dav. Čapek ukazuje na to, že sebeušlechtilejší jedinec je slabý v boji proti organizovanému zločinu.

- drama Matka – námět dala Čapkovi jeho žena Olga Scheinpfeugová - fiktivní rozhovor matky se svými mrtvými syny a manželem. Zbývá jí poslední syn Toni, kterého nechce ztratit a odmítá ho poslat do boje. Nakonec vyslechne zprávu z rádia o bombardování školy a sama dá Tonimu zbraň do ruky.

5) Pohádky
- svět těchto pohádek není fantastický nebo nadpřirozený, nevystupují se tam ani zlé postavy
- bohatý vypravěčský jazyk, hromadění synonym, novotvarů
Devatero pohádek
Dášenka čili život štěněte
Další známá díla Čapka:
Povídky z jedné kapsy jedná se o povídky s detektivní zápletkou,
Povídky z druhé kapsy většinou je zdánlivě neřešitelná záhada logicky vyřešena
Hovory s T.G. Masarykem


Josef Čapek (1887 – 1945)
- starší bratr Karla Čapka
- spisovatel a především malíř
- dával přednost bezdějové próze, často s existenciální tématikou
- zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen
- řadu děl napsal s bratrem, např.

Ze života hmyzu – alegorie, hmyz – kritizování lidských vlastností
- povídkový soubor Krakonošova zahrada

- sám napsal:
- Kulhavý poutník – úvahy o smyslu života, existenciální tématika
- Stín kapradiny – příběh o 2 pytlácích, kteří zabijí hajného a utíkají před spravedlností, kvůli svému svědomí spáchají sebevraždu
- Básně z koncentračního tábora

Pro děti: Povídání o pejskovi a kočičce

Karel Poláček (1892 – 1944)
- byl židovského původu, narodil se v Rychnově nad Kněžnou v rodině žid. obchodníka
- nedokončil práva, byl úředníkem – nebavilo ho to → začíná psát, seznamuje se s bratry Čapkovými
- působí v Lidových novinách – povídky, fejetony
- soubor povídek Povídky pana Kočkodana – snaha zachytit negativní vlastnosti českého člověka
- román Hlavní přelíčení
- román Dům na předměstí
- tetralogie: Obecní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno
- vrchol jeho tvorby, zachycuje období před a během 1. svět. války v Rychnově, obsaženy všechny typy lidí – jsou viděny negativně, antisemitismus
- povídka Bylo nás pět – očima chlapců je vidět život na maloměstě. Komického účinku dosahuje Poláček i jazykovými prostředky (přirozená mluva dítěte je kombinovaná se strojeným a frázovitým vyjadřováním dospělých)
- zfilmováno
- román Muži v ofsajdu
- román Hostina U kamenného stolu – vydal ho pod jménem Vlastimil Rada.

Eduard Bass (1888 – 1946)
- spisovatel, novinář, herec, kabaretní umělec – kabaret Červená sedma
- pocházel z obchodnické rodiny, měl se obchodu věnovat, ale nevěnoval
- tvůrce zvláštního útvaru – rozhlásky – satirické veršovánky na aktuální téma
- povídka Klapzubova jedenáctka – povídka pro mládež o světoznámé fotbalové jedenáctce, kterou tvoří 11 synů českého chalupníka. Je vyzdvižena tvrdá práce, cílevědomost
- román Cirkus Humberto – oslava lidského úsilí a píle, syn českého zedníka Vašek díky svým schopnostem a ctižádosti udělá kariéru a stane se ředitelem světoznámého cirkusu.
- zachycení exotičnosti života cirkusáků
- povídkový soubor Lidé z maringotek – 10 příběhů, které si vypráví cirkusáci


4. Imaginativní próza = básnická
Vladislav Vančura (1891 – 1942)
- spisovatel, dramatik, filmový scénárista, režisér – Naši furianti
- narodil se v Háji u Opavy, žil u Prahy
- chtěl studovat malířství, kvůli matce šel na gymnázium a na lékařskou fakultu
- členem Devětsilu a jeho prvním předsedou
- členem KSČM – 1929 odchází
- za protektorátu byl členem ilegální spisovatelské organizace, 1.6. 1942 - v období Heydrichiády zastřelen v Praze Kobylicích v době stanného práva
- jeho jazyk je plný archaismů, složitých komplikovaných souvětí, častý je jazyk 19.

stol, využívá humanistické periody – dlouhé souvětí, rozdělení středníkem
- chtěl vytvořit něco složitějšího než Čapek, Poláček atd.
- prošel: proletářstvím, poetismem
- dramatická tvorba: - Jezero Ukerewe
- Josefína
- tvorba pro děti: Kubula a Kuba Kubikula
- novela Rozmarné léto – odehrává se na malém městečku
- zfilmováno Jiřím Menzelem
- pod vlivem poetismu
- román Pekař Jan Marhoul – má vlastní pekárnu, je dobrosrdečný, půjčuje všem peníze, dává na dluh → přijde na mizinu, pracuje jako dělník, umírá chudý
- psané pod vlivem komunistického přesvědčování
- nesouhlas s kapitalismem
- román Pole orná a válečná – protiválečné
- román Markéta Lazarová - zfilmováno
- román Útěk do Budína – příběh lásky Češky a Slováka
- román Konec starých časů
- Obrazy z dějin národa českého


5. Katolická
– hluboká víra, oslava Boha, láska k rodné zemi, přírodě, československé historii
- časopisy – Akord, Řád

Jaroslav Durych (1886 – 1962)
- prozaik, dramatik, básník, publicista
- měl se stát knězem, nestal, získal vojenské stipendium – vojenský lékař, stal se plukovníkem
- obdivoval katolické země – Španělsko, Itálie – obdiv fašismu
- témata tvorby: období baroka – ke svým historickým dílům se důkladně připravoval - četl historii, psal o významných osobnostech, které ovlivňují dějiny – např. Albrecht z Valdštejna (30.letá válka)
- Bloudění – „velká valdštejnská trilogie“
– 2 pásma: 1) dějiny od Bíle hory do Valdštejnovi smrti
2) láska mezi Jiřím (čes. protestant, emigrant) a španělskou katoličkou.

Jiří díky ní konvertuje, umírá jako katolík
- povídkový soubor Rekviem – „malá valdštejnská trilogie“
- zachycuje období po Valdštejnově smrti
- jazyková dokonalost, vrchol Durchovi tvorby

Jan Čep (1902 – 1971)
- vedle Vančury je považován za hlavního představitele básnické prózy
- básník, prozaik, překladatel – překládá hlavně z angličtiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny
- působil v katolickém nakladatelství Stará říše – Josefa Floriana
- emigroval 1948 do Francie, v Paříži působil v rádiu Svobodná Evropa
- témata: Dvojí svět – skutečný svět, svět posmrtné věčnosti
- hrdinové: většinou venkovští lidé, kteří z venkova odešli a velice obtížně hledají cestu zpátky, domov je jedinou jistotou, správný život se dá žít jenom na venkově, město člověka zkazí
- povídkový soubor Dvojí domov
- román Hranice stínu – hlavní hrdina učitel se po milostném zklamání vrací z města zpět na venkov

Jakub Deml (1878 – 1961)
- prozaik, publicista, svoje dětství a mládí prožil v Tasově – sem se váže většina jeho děl
- do literatury ho uvedl Otokar Březina – měl na něho velký vliv, na jeho popud se stal katolickým knězem
- pro poznání života a díla Demla jsou důležité jeho deníkové záznamy – 24 svazků - vyšly pod názvem Šlépěje – vzpomínky, protižidovské názory, útoky proti demokracii
- Tanec smrti strach, úzkost ze smrti
- Hrad smrti
- básně v próze Moji přátelé – oslavuje přírodu, snaha přiblížit se jí
Miriam – Demlova sestra zemřela velice mladá, sbírka vyjadřuje Demlův vztah k sestře
- vzpomínková kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi – vzpomínky na jejich přátelství, vzbudila pohoršení – popisuje Březinovi antisemitické názory
- rozsáhlá próza Zapomenuté světlo – 1996 zfilmováno, vztah faráře k umírající ženě, pocit beznaděje, marnosti a nicoty lidského života

6. Levicově orientovaná
- v 30. letech vznikl pojem socialistický realismus – próza orientovaná levicově, vzor – SSSR, jakékoliv umělecké dílo mělo mít společenskou a výchovnou funkci, estetická hodnota odsunuta do pozadí

Ivan Olbracht (1882 – 1952)
- jeho otcem je představitel venkovského realismu – Antal Stašek
- vlastní jméno – Karel Zeman
- studoval filozofickou fakultu – nedokončil, stal se spisovatelem a redaktorem – Rudé právo
- 1929 vyloučen z KSČ, ve 30. letech navštívil Podkarpatskou Rus – okouzlila ho příroda a prostí lidé
- manželkou byla malířka a spisovatelka Helena Malířová
- 3 období tvorby:
1) období do konce 1. světové války
- hrdinové jsou lidé z okraje společnosti nebo lidé s chorobnou vášní
- O zlých samotářích – o potulných komediantech
- román Žalář nejtemnější – hl. hrdina je bývalý policejní komisař, který trpí chorobnou žárlivostí na svou ženu
- žalář – sobectví, žárlivost
2) období – 20. léta – proletářské období
- román Anna proletářka – hl. hrdinka Anna přichází z venkova do města, zpočátku se vůbec nezajímá o politiku, ale pod vlivem přítele Toníka se stane zanícenou revolucionářkou
- román měl plnit výchovnou funkci, objevují se rysy schematismu – kladný dělník, záporná buržoazie
3)období – 30 – 40. léta – píše o Podkarpatské Rusi
- román Nikola Šuhaj loupežník – Nikola Šuhaj utekl z fronty, protože nesouhlasí s válkou, domu se vrací se svou milou Erikou, chce žít normální život, ale pronásledují ho policajti. Skrývá se v lesích, bohatým bere a chudým dává. Je za něj vyhlášena odměna. Zradou umírá.
– divadelní zpracování – Balada pro banditu (Milan Uhde) – hl. postavy – Miroslav Donutil
- povídkový soubor Golet v údolí (Golet = židovská osada)

knihy pro děti:
Biblické příběhy – Bible
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
Ze starých letopisů českých – staré pověsti české

Marie Majerová (1882 – 1967)
- levicově orientovaná spisovatelka, kritička, 1929 vystupuje z KSČ
- působí v Rudém právu
- po roce 1948 se znovu dostává na výsluní, říkala, kteří autoři můžou vycházet a kteří ne
- z počátku tvorby se věnovala osudům dívek a žen – sentimentálně pojaté příběhy o tom, jak se ženy těžce uplatňují ve společnosti
- román Panenství – zfilmováno (Otakar Vávra)
- román Siréna - děj se odehrává na Kladensku mezi horníky a hutníky, ukazuje formování se dělnické třídy
- román Robinsonka – pro dívky


Marie Pujmanová (1893 – 1958)
- do literatury ji uvedl kritik F.X.

Šalda, později ji kritizoval, protože rozhodovala o osudech spisovatelů po roce 1948
- trilogie Lidé na křižovatce
Hra s ohněm
Život proti smrti – zachycení proletářské a podnikatelské třídy, dílo schematické



7. Psychologická próza
– snaží se zachytit nitro člověka, rozebrat vnitřní život hrdinů. Vychází z učení psychoanalýzy – Zigmund Freud

Jaroslav Havlíček (1896 – 1943)
- zakladatel psych. prózy u nás, narodil se a žil v Jilemnici.
- do jeho života výrazně zasáhla 1. svět. válka – musel jít místo vysoké školy na frontu, dostudoval po válce, stal se úředníkem – nebyl s prací nespokojen, na rozdíl od Kafky
- literatura mu byla zábavou
- román Petrolejové lampy – zfilmováno – Iva Janžurová, Petr Čepek
- nejznámější román, odehrává se v Jilemnici
- hlavní hrdinka Štěpánka Kiliánová je bohatá, tlustá, hrubá, všichni ji pomlouvají, ve 30 je stále svobodná. Vzala si bratrance Pavla, byl nakažený syfilidem – neměli děti, potom umírá → začne se o ni zajímat Pavlův bratr Jan
- román Neviditelný
- román Ta třetí
- román Helimadoe – Helena, Lída, Marie, Dora, Ema

Jarmila Glazarová (1901 – 1977)
- v 15. letech osiřela, byla dána do internátní školy, vzala si o generaci staršího lékaře
- aktivní komunistka
- román Roky v kruhu – soužití 2 generací
- román Vlčí jáma – problém „tyranie“ v rodině. Starší žena si vezme mladého muže. Ten se pak zamiluje do její neteře. Žena jí začne ztrpčovat život.
- román Advent – příběh svobodné matky Františky

Egon Hostovský (1908 – 1973)
- autor psych. próz z prostředí čes. emigrantů
- emigroval před fašismem, protože byl židovského původu, pak se vrátil a pak zase emigroval do USA a tam už zůstal
- podobnost s Kafkou – pocity odcizení, neschopnosti komunikovat s lidmi
- román Případ profesora Kőrnera – slaboch, trpí pocitem méněcennosti, ale ve své fantazii je hrdina
- Profesor se dozví, že trpí smrtelnou cukrovkou, snaží si život uspořádat, zjistí, že ho žena podvádí s lékařem, pak se dozví, že tou cukrovou nerpí, chce svůj život změnit, ale náhle zemře
- novela Žhář – hlavní hrdina 15.letý Kamil. Kamarádka Dora ho provokuje a ponižuje. Kamil kvůli ní píše paličské dopisy. Domy potom shoří, ale Kamil je nezapálil.
- román Cizinec hledá byt – poválečné období, psané v USA
- román Dobročinný večírek

Václav Řezáč (1901 – 1956)
- psal dětskou, psychologickou literaturu, pak literaturu schematickou
- po válce byl ředitelem nakladatelství Československý spisovatel – rozhodoval, kteří autoří budou vycházet a kteří ne
- Poplach v Kovářské uličce – pro děti
- Černé světlo – psych. literatura, hlavní úloha – komplex méněcennosti
- Karel Kukla je ovlivněn zážitkem z dětství – řezník rozdrtí myš.

Kukla se od té doby bojí fyzické síly – dává přednost lhaní, podlézání, vymýšlel si. Překazí svatbu sestřenice, kterou miluje, spadl z okna, amputovali mu nohu – umírá jako mrzák


8) Ruralismus
- ruralis = venkovský
- oslavují selský život, rodové tradice, venkov
- autoři vydával časopis Sever a východ – demonstruje odklon od literatur germánských a románských, zaměřují se na literatury východní a severní
- po roce 1948 byli pronásledováni komunisty, odsouzeni na dlouho do vězení
- František Křelina, V Prokůpek, Josef Knap.