Kap. 53.
Říkání, aby N, nebyl nucen jísti výkaly a píti moč v podzemí.
N. praví: "Jsem dvourohý, vůdce nebe, pán nebeských korun, veliký světlodárce, jenž vyšel z planoucího ohně, jenž podmanil Šva a Tefnutu, jemuž dáno jest putovati.
Mám odpor k tomu, co se mi oškliví. Nejím výkalů, protože odporný jsou mi mé výkaly. Nedostávají se do styku s mým tělem; nedotýkám se jich svýma rukama, nešlapu do nich svými chodidly. Nepiji moči a nechodím v podzemí po hlavě.
Mám chléb z Onu. Můj nebeský chléb jest od Rea, můj zemský chléb jest od Geba. Člun večerního slunce a člun ranního slunce přivážejí mi je z chrámu velikého boha v Onu. ............................
Spřátelil jsem se s nebeskými lodníky; jím to, co jedí oni, živím se tím, čím se živí se oni. Jím chléb ze zásobárny pána obětí."

Kap. 59.
Říkání, aby N. dýchal vzduch a měl vodu v podzemí.
N. praví: "Ó ty nebeská sykomoro! Dej mi vodu a vzduch, jež jsou ] v tobě! Jsem zde, ve Venu a hlídám vejce velkého Vydávajícího skřek. Jako ono jest neporušeno, tak jsem neporušen i já; jako ono žije, tak žiji i já; jako ono dýchá vzduch, tak dýchám vzduch i já, N. ospravedlněný."

Kap. 68.
Říkání pro otevření dveří duši a stínu N-a, aby mohl vycházeti na den, a pro ukázání jemu cesty dokonalých zářících duchů v podzemí.
N. praví: "Otevřeny jsou mi brány nebe, otevřeny jsou mi brány země, otevřeny jsou mi závory Gebovy, otevřen jest mi hlavní palác.
"Pohlédni na mne!" — volá strážce.
"Pust mě!" — volá ten, jehož ruce byly mnou spoutány, jehož ruce byly mnou připoutány k zemi.
Otevřeno jest mi ústí průplavu, vydáno jest mi ústí průplavu, abych mohl vycházeti na denní světlo, tam, kam touží mé srdce.
Ovládám své srdce, ovládám sovu hruď, ovládám svá ústa, ovládám své nohy, ovládám svá stehna, ovládám celé své tělo.
Mám oběti pro mrtvé, mám vzduch, mám vodu, mám záplavu, mám řeku, mám břehy.
Mám muže, kteří.pracují pro mne, mám ženy, které pracují pro mne v podzemí, mohu nařizovati, co se má pro mne dělati na zemi.
Lež jest, řekne-li se o mně: "Živí se chlebem Gebovým," neboť odporno jest mi jísti jej. Živím se chlebem z bílé pšenice nilské, [rostoucí] na čistém místě a napájím se pivem z červeného ječmenu nilského, [rostoucího] na čistém místě.
Sedím pod korunou stromů u Hathory před širokým slunečním kotoučem; ona přichází do Onu, nesouc knihy božských řečí a knihu Thovtovu.
Ovládám své srdce, ovládám, svou hruď, ovládám svá ústa, ovládám nohy, ovládám své ruce, ovládám celé své tělo.
Mám oběti pro mrtvé, mám vzduch, mám vodu, mám záplavu, mám řeku, mám břehy.
Mám muže, kteří pracují pro mne, mám ženy, které pracují pro mne v podzemí, mohu nařizovati, co se má dělati pro mne na zemi.
Mohu se zdvihnouti na svůj levý bok i na svůj pravý bok, mohu seděti i státi, jsem zbaven své nedýchavosti, pohybuje se jazyk můj i ústa moje, vším náležitě opatřená."
Doslov.
Kdo zná tuto knihu, bude moci vycházeti ze země na denní světlo, bude choditi po zemi mezi živými a nepodlehne zkáze na věky.


Kap. 70.
Jiné říkání.
Sedím u jídelního stolu svého otce Usira, jsem vládcem Zedu, .................................... na jeho březích. Líbám východní vánek na jeho vlasy, chytám severní vítr za jeho kadeře, držím západní vítr za jeho kštice, uchvacuji jižní vítr za jeho skráně. Procházím nebem na všech jeho čtyřech stranách a dávám dech ctihodným.
Dejte mi jísti chleba!

Kap. 72.
Říkání pro vycházení na denní světlo a pro otevření podzemních slují.
N. praví: "Buďte velebeni vy, kteří máte duchy, prázdné hříchu, patřící věcnosti a oběma koncům nekonečnosti!
Přicházím k vám. Stal jsem se zářícím svou bytostí, stal jsem se silným svou kouzelnou mocí, byl jsem zařazen mezi zářící duchy. Vysvoboďte mě z moci zuřivce této země obou pravd?
Mám ústa svá a mluvím jimi. Dostává se mi darů před vámi, protože znám vás, znám vaše jména, znám jméno tohoto velkého boha, u jehož nosu dostává se vám potravy, jehož jméno jest: "Putujte". On vychází z východního horizontu nebe a ubírá se k západnímu horizontu nebe. Kam jde on, tam jdu i já; jako on jest zdráv, tak jsem zdráv i já.
Nebudu hnán na popraviště, nezmocní se mne moji nepřátelé, nebudu odháněn od vašich bran, a vy nezavřete přede mnou svých dveří, protože můj chléb jest z Peu a mé pivo jest z Depu. Z chrámu jest mé bohatství, které dal mi můj otec Atum. On zabezpečil můj dům na zemi, v němž jest nesmírné množství ječmenu a pšenice, z nichž jsou mi připravovány oběti pro mé slavnosti.
Moji vlastní synové! Dávejte mi oběti býků, hus, chleba, piva, vína, oděvů, kadidla, vonných mastí a všeho dobrého a čistého, čím žije bůh, jako že pravda trvá na věky. Já jsem .......................