Světoznámý český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník, překladatel a esejista, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filosof. V letech 1925-33 předseda československého 'PEN klubu'. Narodil se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích. Studoval v Praze, Berlíně a Paříži, stal se doktorem filosofie. Přátelil se s prezidentem Masarykem, byl bratrem malíře Josefa Čapka. Uznával pragmatismus, resp. subjektivismus (věci nabývají významu tím, co znamenají pro člověka, pravda je subjektivní a může být ovlivněna osobní zkušeností), relativismus (pravda je závislá na jiných pravdách), toleranci (různost názorů ano, výlučné teorie a ideologie ne), humanismus (člověk je nejvyšší hodnota) a liberalismus (svoboda pro každého). Jeho novinářská činnost se týkala především publikování v 'Lidových novinách' a 'Národních listech'. Zajímal se o všechno možné, stal se tvůrcem sloupku (stručnější než fejeton, glosuje denní události, zabývá se morálkou a vkusem). Vymyslel termín "robot". Byl uštván fašisty. Čapkova tvorba se zpravidla dělí na období:
do 1920 - povídky, hry, novinové sloupky
1920-27 - dramatické a románové utopie
1928-33 - soubory próz psaných původně pro noviny, cestopisy
1933-35 - trilogie
1935-38 - protiválečná díla