Byl německý spisovatel, vlastním jménem Erich Paul Remark. Narodil 22.červena.1898 v Osnabrücku (Německo) v rodině knihvazače a zemřel 25.9.1970 v Locarnu. Vystudoval universitu v Münsteru. Roku 1916 odešel do války jako dobrovolník, ale již roku 1918 byl zraněn. Zpočátku chtěl být hudebníkem a později malířem, ale skutečnost byla zcela jiná. Vystřídal mnoho povolání, byl obchodním cestujícím, agentem s hřbitovními náhrobky, učitelem, varhaníkem, reklamním pracovníkem, účetním aj. Od roku 1923 byl jeden rok redaktorem v Hannoveru. Hodně během svého života cestoval po Itálii, Švýcarsku, Balkáně a Turecku. V roce 1931 se přestěhoval do Ascony ve Švýcarsku. O dva roky později v Německu fašisté spálili jeho knihy a roku 1938 ho zbavili občanství. Roku 1939 odcestoval do New Yorku, kde získal americké státní občanství, později se však vrátil do Švýcarska. Patří k nejoblíbenějším autorům 20.století, možná proto, že jeho tvorba byla ovlivněna Jackem Londonem, Ernestem Hemingwayem nebo norským spisovatelem Knutem Hamsunem (který však sympatizoval s fašistickým hnutím v Norsku). Remarquevo dílo se vyznačuje humanitou, ale hlavně je výrazně protifašistické a společensko-kritické, bohužel je však jeho význam často podceňován. Hrdinové jeho děl jsou vždy nějakým způsobem postiženi válkou, nebo jsou to mladí lidé, kteří si nemohou nalézt místo ve společnosti. Též Remarqueovy výrazové prostředky typické. Využitím podrobné charakteristiky postav, prvků expresionismu, naturalistických popisů scén na frontě a i třeba hrubých slov v některých situacích dodávají celému dílu osobité kouzlo. Jeho vrcholným dílem je sugestivně napsaný román Im Westen nichts Neues (Na západní frontě klid ), jež vyšlo roku 1928 v časopise, teprve však o rok později knižně. Líčí na základě vlastních zkušeností válečné hrůzy očima mladého vojáka a zbavuje čtenáře jakýchkoli iluzí o válečných hrdinstvích. Kniha měla veliký úspěch a šokovala hlavně svým reportážním a deziluzním stylem, místy až detailním pohledem na světovou katastrofu. Podle mota je kniha pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům. - Naprostá většina textu je vyprávěním v 1. osobě (tzv. ich forma). Vypravěč, bývalý středoškolský student, Pavel Bäumer se představuje v okamžiku, kdy jeho jednotka po návratu z boje odpočívá na klidném úseku za frontou. V mozaice epizod je pak načrtnut jeho minulý i pozdější život.