• jeden z našich největších novodobých spisovatelů, vytvořil hodnotná um. díla srovnatelná s E
• pocházel z chudé rodiny: otec - mlynářský dělník, matka - jemná, citlivá, um. založená (hudební nadání)
• velmi rád cestoval – okolí Prahy, Krkonoše, V Čechy, zříceniny hradů (Bezděz, Doksy), jezero, i Benátky (pěšky), kreslil zážitky – nadaný kreslíř
• studoval na gymnáziu v Praze, pak práva
• ochotník v Kajetánském divadle, zde potkává Eleonoru Šomkovou (Lori) – svou osudnou a nešťastnou lásku – velmi krásná, žárlivec
• po studiích byl krátce advokátním praktikantem v Litoměřicích, tam těsně před sňatkem s Lori, matkou svého syna, zemřel (6.11. – v den své svatby) na následky nemoci (cholery) a vyčerpání, tamtéž pohřben, ale 1939 jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov
• Máj - děj jednoduchý, nehraje důl. roli, 4 zpěvy a 2 intermezza (komponováno jako hudební dílo)
  1. zpěv : mladý Vilém se domnívá, že jeho milá Jarmil byla svedena ještě v době, kdy ji neznal, zavraždí svůdce, aniž tuší že zabil vlastního otce, ten ho v dětství zavrhl, z Viléma se stal loupežník – za vraždu je uvržen do vězení, odsouzen k trestu smrti (vpletením do kola), Jarmila najde dobrovolnou smrt v jezeře
  2. zpěv : myšlenkové jádro celé básně, Vilém ve vězení přemýšlí o tom 1.) proč se stal loupežníkem - vinu vidí ve svém otci, kt se něj nestaral, zavrhl ho, obviňuje společnost, kt je lhostejný, spol. nemá právo ho odsoudit protože pro něj nic neudělala, konflikt jedince a společnosti, 2.) přemýšlí o tom co přijde po smrti, má strach z nekonečna, z toho „nic“, nevěří v posmrtný život, tím popírá existenci Boha (vyjádřeny pocity strachu, úzkosti)
  3. zpěv : Vilém v poslední chvíli před popravou obdivuje krásu přírody, protiklad Vilém mladý umírá x příroda se k životu probouzí, dochází k závěru, že skončí v zemi, ze kt všechno pochází, smiřuje se se svým osudem a smrti už se nebojí
  4. zpěv : vystupuje v něm sám básník, přichází jako poutník na místo dávné tragédie, závěrečným zvoláním: „Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“ se autor ztotožňuje s svým hrdinou – to Mácha vyjádřil své vlastní pocity zklamání, rozčarování, to on je tím vyděděncem

um. prostředky
mění vžitá pojmenování – večerní máj x (májový večer)
spojování protikladů, kontrast (život x smrt, světlo x tma)

• na bílé zdě stříbrnou zář, však hluboko u věži je temno pouhé
• otec sok – syn vrah
• na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal
• dívčina krásná, anjel padlý, co amarant na jaro svadlý