Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 – 1881)
- světově uznávaný prozaik, tvůrce moderního r., psycholog. r.
- patřil ke skupině utopických socialistů, trest 4 roky na Sibiři, časté epileptické záchvaty
- char. díla: vnitřní monolog, hrdinové postaveni do rozhodujících živ. situací, většinou lidé nenormální povahy s duševními poruchami, vášněmi, prostitutky, opilci, revolucionáři
- Dost. kritikem vypjatého individualismu, kt vede k duševnímu rozvratu, sebevraždě teroru
- Zločin a trest
psycholog. r., stěžejní dílo nejen Rus. ale i svět. lit., jednoduchá kriminální zápletka
ochudý petrohradský student Rodion Raskolnikov zabil pro peníze starou lichvářku a její sestru jako náhodnou svědkyni, Rask. se podaří zahladit stopy, není odhalen, svůj čin si rozumově zdůvodňuje, zabití lichvářky = lidského příživníka není zločinem, přesto se dostává do těžké duš. krize, seznamuje se se Soňou, dcerou notorika Marmeladova, kt celou rodinu živí prostitucí, zamiluje se do ní, jí jediné se přizná ke zločinu, ona ho přesvědčí aby šel na policii → odsouzen k nuceným pracím na Sibiři, Soňa ho doprovází, svou čistou a nebeskou láskou ho převychová
Raskol. řeší právo člověka na vraždu, rozděluje lidi na 2 skupiny
“tupý materiál“ – slouží jen k rozmnožování a poslušnosti
vyjímeční, nadřazení lidé – mají právo přestupovat zákon
tato zrůdná teorie je podrobena Dostoj. kritice
- další r.
Běsové – ze života revolucionáře
Idiot – hl. hrd. je člověk trpící epilepsií, mladý zchudlý kníže Myškin – laskavý, ušlechtilý, dobrosrd., okolí nechápe je dobrotu ani nemoc → mají ho za idiota, mravně čistý člověk nemůže v morálně špinavé ruské spol. přežít
Bratři Karamazovi – osudy statkáře Kar. nemravného cynického čl. a jeho 4 synů
Zápisky z Mrtvého domu – lidské osudy v sibiřské věznici
Ivan Sergejevič Turgyněv (1818 – 1883)
- povídkové pásmo Lovcovy zápisky: rámcové postavy: autor – lovec a jeho průvodce Jermolaj, obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví, řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
- r. Otcové a děti – střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské spol.
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)
- považován za nejsl. rus. autora, svým dílem se zapsal do svět. lit.
- nar. a velkou část živ. prožil v Jasné Poljaně (kde měl i své šlechtické sídlo), nedostudoval práva, vrátil se na statek → nové hosp. reformy, v J.P. otevřel školu pro mužické děti, experimentoval, metoda volné výchovy, výuka probíhala diskuzí, na vycházkách, v posl. letech života se zhoršily rod. vztahy, 1910 opouští rodinu a s několika přáteli se vydal do Bulharska, kde chtěl dožít jako sv. Stařec (doktor Slovák Dušan Makovičky), onemocněl zápalem plic a umírá na stanici Astapo
- díla:
Dětství, chlapectví, jinošství – autobiograf. r.
Sevastopolské povídky – obraz krymské války, kt se účastnil jako dobrovolník - Vojna a mír – 4. dílný r., hist. epopej
Rusko 1. třetina 19. stol., dějiny zobrazeny jako souhrn nepostižitelných náhod, detailů, kt člověk není s to pochopit, rozsáhlý děj, velké prostor (bojiště u Slavkova, Moskva, Petrohrad) vystupuje přes 250 postav, skut. hist. události (požár Moskvy, bitva u Slavk.), skut. hist. osobnosti (Napoleon x Kutuzov)
ohl. hrd. kníže Andrej Bolkonský – energický, střízlivě uvažující, prakt. čl., carský důstojník, Pierre Besuchov – idealista, snílek, řeší filozofické otázky o smysli života, Nataša Bostovovová, oba (Bolk. i Bez.) hledají svůj vztah k válce, Bolk. je vážně raněn v a. u Slavkova, umírá v náručí Nataši, ona se nakonec provdá za Bezuchova - Anna Karenina – román zobr. petrohrad. a moskevskou spol., obraz Ruska se všemi protiklady, psychologická analýza duš. i cit. stavů hl. hrdinky
oděj se odehrává ve velkoměstských salonech, venkovských statcích, líčí osudy hl. postav, kt. jsou propojeny milost. vztahy manželů Oblemova a Dolly, statkář Levin, důst. Vronskij, A.K.- manželka vysoce post. úředníka, prožila bouřlivý vztah s Vrons., spáchala sebevraždu (skočila pod vlak,
oopravdový cit nemá cenu, pro Vronského byla důležitější cesta za kariérou