|
|
|
Světový realismus
Realismus - příčiny vzniku: - převládl v lit. v 2. pol.19. století (z lat. realis = věcný, skutečný, realita = skutečnost)
- vliv rozvoje přírodních věd a techniky, technická revoluce (parní stroj, žárovka, Darwinova teorie)
- znaky:
opravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), a přesné a všestranné zobrazení života spol. a člověka otypizace (na jednotlivém zobrazeno obecné), lit. hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem oobjektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, (er forma), stojí jakoby nad příběhem, (svůj názor uplatňuje výběrem tématu, postav, faktů), můžeme rozpoznat na čí straně jsou jeho sympatie okritika nedostatků ve spol. (odtud název kritický realismus) oromán je analýzou společnosti onové výrazové prostředky : hovorová řeč, nářečí, archaismy... - realismus pronikl i do výtvarného umění – fr. malíři Coubert, Daumier, rus. Repin nebo hudby – fr. skladatel Bizet, it. Verdi, Puccini
pozitivismus – filozofický směr uznávající vědecké poznatky za jediné skutečné poznání, August Comte dialektický pozitivismus – Karel Marx, svět není souborem hotových věcí, ale existuje neustálý proces vzniku a zániku historický materialismus – dial. mat. v lidské společnosti, učení fil. Hyppolita Taita – um. dílo je výsledkem působení 3 faktorů – rady, prostředí a momentu, zdůrazňuje prostředí a dědičnost naturalismus – zakladatel Hyp.T., krajní směr realismu, člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředí a dědičnosti (až na živočišné pudy)
Francouzský realismus
Honoré de Balzac (1799 – 1850) - považován za největšího představitele kriticko-realistického románu, podal uměleckou analýzu fr. spol. ve všech vrstvách
- pocházel z venkova, toužil po bohatství a slávě, v Pař. vystudoval práva, psal „černé“ rom. – braky, dobře placené, podepisoval se pseudonymem, styděl se za ně, vlastnil tiskárnu – vydával zkrácené verze klasiků – bankrot
- 1850 svatba s polskou šlechtičnou, konečně v aristokratickém prostředí, za pár měsíců umírá (utrácí za nábytek, vesty, jídlo, pití)
- schopen napsat 20 románů za rok, neustále v dluzích
- char. rysy jeho díla:
vytvořil celk. obraz fr. spol. 19. st. individuální osudy jsou odrazem úpadku citů a mravnosti vystihl postavy posedlé vášní – kariéristi, lakomci, pokrytci… román musí být pravdivý jednotl. postavy vystupují i v jiných dílech - Lidská komedie
ocyklus 97 rom., 2500 postav, obraz lidské spol. a vztahů od francouzské revoluce, rozděleny do 3 částí: filozofické a analytické studie studium lidských mravů studie prostředí soukromého, manželského, pařížského a venkovského života nejzn. rom. – Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán, Evženie Grandetová - Otec Goriot
oze studie lids. mravů, realistický román , tragika obětavosti a otcovské lásky ke 2 dcerám, z prostředí měšťanského penzionu, v r. jsou detailní popisy prostředí (penzion), oblečení, místností ozbohatlý obchodník dal svým dcerám veškerý svůj majetek, aby se provdaly do vznešené Pař. spol., pak byl jimi opuštěn, všemi považován za směšného podivína oRastignac – student práv, vystupuje v několika rom., žije v penzionu a jako jediný se stará o umírajícího Goriota, přišel do Pař. jako chudý mladík, ctižádostivý, chtěl vyniknout, zprvu je pobouřen cynismem obou dcer, ale brzy poznává že mládí, nadání a čestný charakter nejsou k ničemu, je-li čl. chudobný, stává se vypočítavým, falešným, skrývá své city, jde za kariérou - Evženie Grandetová – tragický příběh zmarněného života, obraz venkovského lakomce Felixe Grandeta, ač měl mnohamilionové jmění, žil s rodinou jako chudák, lhostejný ke svému okolí x dcera Evženie, morálně čistá, obětavá, bezmocná proti zlu, Grandet spekuloval nejen se svým majetkem ale i s osudem dcery, když Karel (jemuž z lásky půjčila peníze) zklamal, rezignovala a uzavřela (dle otcovy vůle) sňatek s nemilovaným bohatým mužem
- Ztracené iluze – příběh vzestupu a pádu Luciena Rubempré, kt se pomocí milenek snaží dostat do uměleckých kruhů, zprvu čestný čl. podléhá morálnímu rozkladu, dostává se do zkorumpovaného světa novinářů, usiluje o šlecht. titul, padne do léčky, přijde o vše a vrací se na venkov, podráží svého nejl. přítele a podepisuje jeho jménem falešné směnky, přítel skončí ve vězení pro dlužníky
- Lesk a bída Kurtizán – o vztazích nejvyšších vrstev s podsvětím
Gustav Flaubert (1821 – 1880) - syn právníka, studoval práva na Sorboně, byl epileptik – musel přerušit studium, cestoval – navštívil Blízký východ, Tunis, It. byl zažalován za „ohrožení veřejné mravnosti“ a zneužívání manželství
- “mistr“ v analýze lidské psychiky, pitvá vášně, citové vztahy, zatímco Balzac podává obraz celé spol., Flaub. poskytuje zúžený pohled do nitra jedince
- hl. znakem jeho románu je ztráta iluzí
- Paní Bovaryová
opsychologicko-realistický román, 3 části, příběh deziluze a životnío zklamání rom. založené ženy (dle skut. události) oEma, dcera bohatého sedláka (krásná, povrchní, ovlivněna četbou rom. děl, touží po něčem vyjímečném) se provdá za dobráckého, ale nudného Karla Bovaryho (venkovský lékař), kt ji neuspokojuje, touží po životě v Pař., nudí ji stereotyp dnů na vesnici, hledá rozptýlení v nevěře, morálně propadá, platí milencům, dům propadne exekutorům, Ema opuštěná se otráví a psychicky zdeptaný Bovary umírá - Citová výchova – příběh rozčarování z prázdného života měšťácké společnosti, autobiografické rysy, podobné téma o ztrátě iluzí
Émile Zola (1840 – 1902) - nejvýznamnější představitel naturalismu, vypracoval teorii románu – autor musí být nestranným pozorovatelem, sběratelem faktů
- podtrhuje vliv dědičnosti a prostředí, to má vliv na utváření charakterů postav
- toto dokazuje v cyklu románů Rougon-Macquartové kde vystupuje 32 hl. postav, 1000 vedlejších, má 20 svazků, nakreslil si rodokmen a za předky vybral nervově nemocnou ženu, zdravého manžela a milence alkoholika, na potomcích se pak ukazovaly vlivy těchto defektů
- Zabiják
onejvýznamnější rom. naturalistický, zobrazuje úpadek lids. životů v prostředí beznadějné bídy, alkoholu a duševní prázdnoty odo Pař. přijíždí Gervaisa se svými 2 dětmi a druhem, ten ji brzy opustí, G. si zařídí prádelnu a dobře prosperuje, seznámí se s klempířem Coupeauem /kupó/ a dobře se jim daří, k tragickému obratu dochází v okamžiku, kdy Coup. spadne ze střechy a je těžce zraněn – dlouho se léčí, zvykne si na zahálku, začne hrát o peníze, propadne alkoholu, umírá na delirium třemene (absol. kolaps organismu), G. se nechává strhnout ke stejnému morálnímu úpadku, začne pít, stává se z ní žebračka, dcera Nana se stává prostitutkou a G. umírá v odporném brlohu orom. Nana – volné pokračování, příběh luxusní pařížské prostitutky - další romány:
Nana – volné pokračování, příběh luxusní pařížské prostitutky Germinal – z prostředí hornické stávky Břicho Paříže – z prostř. Pař. tržnic Lidská bestie
Guy de Maupassant (1850 – 1893) - spisovatel, novinář, jako dobrovolník v Prusko-Fr. válce, psal hlavě povídky a erotickou poezii, novely
- Kulička – z prusko-francouzské války, o nevěstce, kt zbabělí spolucestující (kněží, bohatí měšťané) využili a nyní jí pohrdají ač všechny zachránila (byla poddajná prus. důst. kt je nechtěl pustit)
Anglický realismus
Charles Dickens (1813 – 1870) - hlavní představitel v Anglii
- v jeho r. se promítají vlastní zážitky z těžkého dětství (autobiografické prvky)
- vyrůstal v rodině drobného úředníka, neustálé fin. problémy přivedly otce do vězení pro dlužníky a 12-ti letý Charles musel pracovat v dílně na výrobu leštidel na boty, později se stal písařem v advokátní kanceláři
- roku 1836 začíná pracovat na humoristickém seriálu ze kt vznikl r. Kronika Pickwickova klubu → sláva a bohatství
- měl 10 dětí, 5 let před smrtí opustil celou rodinu kvůli herečce
- dílo:
ozabývá se často osudy dětí bez domova a rodiny kt musí životem protloukat na vlastní pěst olíčí prostředí chudobinců, vězení pro dlužníky, Londýn. předměstí, továrních dílen, podává ostrou kritiku spol. poměrů v Anglii na poč. 19. st. - K. P. K. – příběhy 4 členů tohoto klubu, kt cestují po angl. venkově aby poznali skut. život, výprava se zvrhne v sérii katastrof protože hrdinové nejsou schopni řešit běžné situace
- O. Twist – r. se soc. podtextem, příběh osiřelého chlapce vychovaného v chudobinci, r. syrově zobrazuje bídu, zločinnost, r. o lids. charakterech a sociální podmíněnosti jednání lidí z okraje spol.
- D. Copperfield – r. s autobiografickými rysy, složitý děj, mnoho zápletek
- další r. – Malá Doritka, Nadějné vyhlídky
Charlote Brontëová – r. Jana Eyrová
Emily Brontëová – Na Větrné hůrce, prolínání romantismu s realismem
Ruský realismus - díla rus. real. patří k um. vrcholům lit. světové
Nikolaj Vasilijevič Gogol (1809 – 1852) - v jeho tvorbě se prolíná real. s rom.
- dramatik, prozaik, publicista, chtěl se stát profesorem hist., působil na petrohradské un., cestoval (Něm., Paříž, It., Jeruzalém)
- char. znaky jeho díla
ozobrazuje rus. spol., kt je zdeformována přebujelou byrokracií, pokřivena peněžní morálkou, duchovní hodnoty a char. lidí potlačeny osatirik – ve svém díle se vysmívá úplatným “úředníčkům“, příživnickým statkářům, nadutým šlechticům a hlupákům všeobecně - dílo: tzv. petrohradské povídky – Plášť, Nos, Bláznovy zápisky, z prostředí velkoměsta, drobné postavičky, fantazijní a rom. motivy
- Revizor
odrama, satirická komedie, nejčastěji uváděná ruská hra světového repertoáru, příběh o falešném revizorovi odo zapadlého provinčního městečka má přijet revizor z Petrohradu → panika, úředníci mají strach u odhalení jejich korupce korupce, podvodů a snaží se rev. nadbíhat, jenže za rev. považují protřelého řadového úředníka na cestách, Chlestakova, ten využívá situace, nechá se hostit, přijímá dary, půjčky, hejtman mu nabízí za ženu svou dceru, Chlest. se ale bojí odhalení a po pár dnech prchá, teprve pak se obyvatelé města dovědí, že se nechali obalamutit a teď přijíždí pravý revizor ohra o zkažené morálce, prohnilosti rus. byrokracie, hlouposti, satirický obraz rus. spol. - Mrtvé duše – satir. r., hl. hrd. Pavel Ivanovič Čičikov kupuje “mrtvé duše“ → mrtvé nevolníky, kt zemřeli od posledního sčítání lidu (statkáři museli platit daně dle počtu nev. ať živých či mrtvých), Čič. pak za ně mohl zdarma získat půdu v neosídlených oblastech, jeho kupčení s mrtvými končí skandálem
otento r. ukazuje Rusko jako zemi mravního úpadku, prodejnosti úředníků, kniha je obrazem úpadku celého carského systému oměl obrovský úspěch → Gogol se zalekl, na sklonku života spálil všechny rukopisy, trpěl náboženským fanatismem - další komedie : Hráči, Ženitba
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 – 1881) - světově uznávaný prozaik, tvůrce moderního r., psycholog. r.
- patřil ke skupině utopických socialistů, trest 4 roky na Sibiři, časté epileptické záchvaty
- char. díla: vnitřní monolog, hrdinové postaveni do rozhodujících živ. situací, většinou lidé nenormální povahy s duševními poruchami, vášněmi, prostitutky, opilci, revolucionáři
- Dost. kritikem vypjatého individualismu, kt vede k duševnímu rozvratu, sebevraždě teroru
- Zločin a trest
psycholog. r., stěžejní dílo nejen Rus. ale i svět. lit., jednoduchá kriminální zápletka ochudý petrohradský student Rodion Raskolnikov zabil pro peníze starou lichvářku a její sestru jako náhodnou svědkyni, Rask. se podaří zahladit stopy, není odhalen, svůj čin si rozumově zdůvodňuje, zabití lichvářky = lidského příživníka není zločinem, přesto se dostává do těžké duš. krize, seznamuje se se Soňou, dcerou notorika Marmeladova, kt celou rodinu živí prostitucí, zamiluje se do ní, jí jediné se přizná ke zločinu, ona ho přesvědčí aby šel na policii → odsouzen k nuceným pracím na Sibiři, Soňa ho doprovází, svou čistou a nebeskou láskou ho převychová
Raskol. řeší právo člověka na vraždu, rozděluje lidi na 2 skupiny “tupý materiál“ – slouží jen k rozmnožování a poslušnosti vyjímeční, nadřazení lidé – mají právo přestupovat zákon tato zrůdná teorie je podrobena Dostoj. kritice - další r.
Běsové – ze života revolucionáře Idiot – hl. hrd. je člověk trpící epilepsií, mladý zchudlý kníže Myškin – laskavý, ušlechtilý, dobrosrd., okolí nechápe je dobrotu ani nemoc → mají ho za idiota, mravně čistý člověk nemůže v morálně špinavé ruské spol. přežít Bratři Karamazovi – osudy statkáře Kar. nemravného cynického čl. a jeho 4 synů Zápisky z Mrtvého domu – lidské osudy v sibiřské věznici
Ivan Sergejevič Turgyněv (1818 – 1883) - povídkové pásmo Lovcovy zápisky: rámcové postavy: autor – lovec a jeho průvodce Jermolaj, obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví, řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
- r. Otcové a děti – střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské spol.
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910) - považován za nejsl. rus. autora, svým dílem se zapsal do svět. lit.
- nar. a velkou část živ. prožil v Jasné Poljaně (kde měl i své šlechtické sídlo), nedostudoval práva, vrátil se na statek → nové hosp. reformy, v J.P. otevřel školu pro mužické děti, experimentoval, metoda volné výchovy, výuka probíhala diskuzí, na vycházkách, v posl. letech života se zhoršily rod. vztahy, 1910 opouští rodinu a s několika přáteli se vydal do Bulharska, kde chtěl dožít jako sv. Stařec (doktor Slovák Dušan Makovičky), onemocněl zápalem plic a umírá na stanici Astapo
- díla:
Dětství, chlapectví, jinošství – autobiograf. r. Sevastopolské povídky – obraz krymské války, kt se účastnil jako dobrovolník - Vojna a mír – 4. dílný r., hist. epopej
Rusko 1. třetina 19. stol., dějiny zobrazeny jako souhrn nepostižitelných náhod, detailů, kt člověk není s to pochopit, rozsáhlý děj, velké prostor (bojiště u Slavkova, Moskva, Petrohrad) vystupuje přes 250 postav, skut. hist. události (požár Moskvy, bitva u Slavk.), skut. hist. osobnosti (Napoleon x Kutuzov) ohl. hrd. kníže Andrej Bolkonský – energický, střízlivě uvažující, prakt. čl., carský důstojník, Pierre Besuchov – idealista, snílek, řeší filozofické otázky o smysli života, Nataša Bostovovová, oba (Bolk. i Bez.) hledají svůj vztah k válce, Bolk. je vážně raněn v a. u Slavkova, umírá v náručí Nataši, ona se nakonec provdá za Bezuchova - Anna Karenina – román zobr. petrohrad. a moskevskou spol., obraz Ruska se všemi protiklady, psychologická analýza duš. i cit. stavů hl. hrdinky
oděj se odehrává ve velkoměstských salonech, venkovských statcích, líčí osudy hl. postav, kt. jsou propojeny milost. vztahy manželů Oblemova a Dolly, statkář Levin, důst. Vronskij, A.K.- manželka vysoce post. úředníka, prožila bouřlivý vztah s Vrons., spáchala sebevraždu (skočila pod vlak, oopravdový cit nemá cenu, pro Vronského byla důležitější cesta za kariérou
Anton Pavlovič Čechov (1860 – 1904) - zakladatel lyrického a psychologického románu
- lyrické drama - potlačena dějovost, v popředí lyrické partie, patos, jemné dialogy, emociálnost, děj nemá tradiční kompozici, dramatičnost i tragičnost vyrůstá z nitra postav, hledání živ. jistot, kritika ruské spol. naznačeny perspektivy šťastného života
- drama: Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad
- autorova účast s lidským osudem, pochopení pro smutek, různé vrstvy ruské inteligence – rozčarování životem, diskuze o lepším světě
- humoristické a satirické povídky – umění zkratky a náznaku, např. Pavilon č 6
Severský realismus
Henrik Ibsen (1828 – 1906) - norský dramatik
- díla: Peer Gynt – romanticko-realistická dramatická báseň, Nora – psychologické drama, Opory společnosti – drama ze současnosti
Hans Christian Andersen (1805 – 1875) - dánský prozaik, pohádkář (moderní pohádky)
- Pohádky mého života – Malá mořské víla, Ošklivé káčátko, Císařovy nové šaty
|
|