historická, politická situace:

• 1848 – nástup Františka Josefa I – doba absolutistické vlády
• 1852 – nástup Alexandra Bacha – všemocného ministra vnitra (policie), zavedení přísné cenzury, potlačování svobodných projevů, spolků, omezení vydávání českých knih, germanizace, absolutizace bachovského období
• 1859 – Bach odvolán
• 1860 – „říjnový diplom“ – uvolnění poměrů
• 1861 – únorová ústava, císař přislíbil konstantní vládu, obnova občanských práv
• 1867 – velký neúspěch českého politického zápasu, vznik Rak.- Uh. (hist. změny umožnily kulturní rozmach)
  architektura
• novogotický sloh – Hluboká, Lednice, dostavba chrámu sv. Víta
• novorenesance – Národní muzeum, Národní divadlo, Rudolfinum

Národní divadlo – 1869 základní kámen, vyhlášena celonárodní sbírka „Národ sobě“, na výstavbě se podílejí nejvýznamnější umělci – hovoří se o generaci Národního divadla, 1881 dostavěno, požár (národní tragédie) → 1883 2. otevření – skladba Libuše od Bedřicha Smetany

• hudební skladatelé – Bedřich Smetana (Braniboři v Čechách, Hubička, Čertova skála, Tajemství), Antonín Dvořák (Symfonie Z Nového světa, opery Rusalka, Čert a Káča, zhudebnil Polednici, Vodníka), Zdeněk Fibich, Leoš Janáček
• architekti – Josef Zítek, Josef Šulc
• malíři – Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Julius Mařák, Vojtěch Hyvnais (opona)
• sochaři – Josef Václav Myslbek

Literatura 50. léta

• umírají představitelé starší generace – Kolár, Palacký, Tyl, Havlíček
• Sabina ve vězení, vycházejí jen 2 umělecky hodnotné knihy – Kytice (1853), Babička (1855)
• Jan Neruda toto období nazývá „časy zaživa pohřbenými“

Kulturní situace v 60. letech:

• rozmach kulturního života, vznik mnoha spolků:
  1861 – Hlahol – pěvecký spolek
  1862 – Sokol – tělovýchovný spolek, Miroslav Tyrš
  1863 – umělecké beseda – centrum básníků, spisov., hudebníků, výtvarníků
  Literatura 60. léta
• oživení lit. života, už 1858 vystoupila mladá generace a vydala almanach Máj. → nazýváni májovci, otevřeně se přihlásili ke K.H.Máchovi, k jeho moderní poezii,
• zakladatelé J. Neruda, Vítězslav Hájek, přispívali také Němcová, Erben, Sabina, Karolína Světlá, Sofie Podlipská, Heyduk
• lit. program májovců:
  opožadovali větší kontakty s E a světovou lit. (překlady Byrona, Puškina, Poea, Huga)
  oskutečnost zobrazena realisticky, příklon k realismu
  ousilovali o modernizace české lit.
  almanach – ročenka, obsahuje lit. příspěvky různých autorů, často poprvé publikujících

Jan Neruda (1834 – 1891)

• nejvýzn. představitel májovců, největší lit. osobnost 19. st., básnické dílo uznáváno až po smrti, za života znám jako prozaik, novinář!
• narodil se na Malé Straně v Ostruhové ulici v domě u Dvou slunců, žil s matkou, starý mládenec, několik vztahů → Anna Holinová, K. Světlá (dopisy), Terezka Macháčová, Anička Tichá, celý život prožil na Malé Straně
• novinářská činnost: jeho novinářské texty mají lit. hodnotu, Neruda člověk s vynikajícím postřehem, vnímavý, dokázal vyhmátnout podstatu problému a uplatňoval satirický humor, u nás zakladatelem nového lit. útvaru – fejetonu, napsal jich přes 2000, dominuje realistické vnímání světa, představuje prostředí věznic, sirotčinců, žebráků, podepisoval je znakem rovnostranného trojúhelníku a byly psány pod čarou, k nejzn. patří Kam s ním?, 1. máj 1890, Trhani – fejetonistická povídka ze života železničních dělníků, přispíval do novin : Čas, Hlas, Národní listy
  fejeton – krátký novinový článek na aktuální téma doby
• básník: 6 sbírek, kt tvoří základ českého novodobého básnictví
  oHřbitovní kvítí (1857/8) – reflexivní, intimní lyrika, verše skeptické pesimistické, vyjadřují beznaději – obraz atmosféry 50. let – éra A. Bacha; přijata velmi záporně, Nerudy se to dotklo, na 11 let se odmlčel
  Knihy veršů (1868): rozdělená do tří oddílů
  knihy veršů výpravných – epické básně, hlavně sociální balady, ukazují soc. nerovnost, bídu mezi lidmi; př. Dědova mísa, Před fortnou milosrdných
  sociální balada – zlo je způsobeno nespravedlností soc. řádu
  knihy veršů lyrických – básně věnované otci, matičce a Anně
  knihy veršů časových a příležitostných – reaguje na atmosféru 50. l.m nazývá ji časy zaživa pohřbenými; př. Vším jsem byl rád