Lumírovci

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

• vlastním jménem Emil Frída
• narozen v Lounech v kupecké rodině
• patří k nejvýznamnějším představitelům lumírovců, lit. gigant, napsal přes 144 pův. lit. děl, 98 překladů (převážně z románských lit.), překládal z 18 jazyků (Danta, Peterarcu, Shakespeara, Goetha, Byrona, Huga, Dumase)
• studoval rok na teologické fakultě, poté filozofii, románské jazyky a lit.; byl rok v Itálii, po návratu profesorem dějin na UK, 1908 mozková mrtvice → na vozíčku, neuměl číst, psát, komunikovat, zemřel v Domažlicích, bylo mu uděleno mnoho poct a vyznamenání, prožil dlouhodobý vztah (přes 20 let) se Sofií Podlipskou, pak se oženil s její dcerou Ludmilou
  dílo:
• vytvořil nejrozsáhlejší dílo v naší lit.; mnohá díla jsou však rétorická, plytká, povrchní; do naší lit. uvedl různé básnické formy (francouzskou baladu, rondel, sonet); ve svém díle se zajímal o vše – přírodu, ženskou krásu, vědění, historii (široký záběr vedl k povrchnosti); byl oslavován, přeceňován, ale i nenáviděn a měl spoustu epigonů (plagiátorů, napodobovatelů), z jeho díla čerpala spousta dalších spisovatelů
  rondel – (česky kruhový nebo kruh) pevný básnický útvar cyklické formy; vznikl ve Francii jako druh lyrické básně ve středověku, ale s oblibou byl používán až do období renesance.
  sonet – lit. poetický útvar, kt vznikl ve 13. století s přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním; zastaralý český překlad slova sonet je 'znělka'.
• lyrická poezie – hlavně milostná, ovlivněna osobními zážitky, vztahem k manželce, prolínají se šťastná období s nešťastnými, verše harmonické, smyslné, s pocity bolesti, zklamání, beznaděje; žena je středem života, smyslem tvořivé práce, inspirátorkou
  
  sbírka Z hlubin (vliv K.H.M.), Rok na jihu - zážitky z It. přírodní lyrika
  o80. léta – šťastné harmonické období, intimní lyrika, zachycení prchavého dojmu štěstí, prožívá šťastné manželství – Eklogy a písně (milostné verše věnované manželce Ludmile (dceři S. Podlipské), jakoby básníkův deník, zpěv o radosti, mládí, lásce plné vroucnosti, úcty a něhy; př. b. Tak mám tebe plnou duši), Poutí k Eldorádu, Hudba v duši, Dojmy a rozmary
  ekloga – lit. báseň s pastýřskou tematikou
  
  90. léta – osobní a tvůrčí krize, pesimistické verše, intimní lyrika, bolest, zklamání ze ztroskotaného manželství a z toků mladé generace, rezignace samotáře – Hořká jádra, Okna v bouři (zpověď zamilovaného člověka, kt je schopen pro lásku udělat cokoliv, trpět, prosit; b. Za trochu lásky šel bych světa kraj – založeno na kontrastu; Ne, Bože více štěstí – vyjádřeno hořké zklamání, bolest z lásky, rezignace, Vrchl. od lásky nic neočekává) , Strom života, Písně poutníka
• epická poezie – vytváří básnický cyklus Zlomky epopeje, asi 15 sbírek, inspiroval se Legendou věků od V. Huga a chtěl zobrazit myšlenkový vývoj lidstva, nešlo mu o ucelený chronologický výklad dějin, ale vybíral si jen určité zlomky (epizody) z antiky, středověku i současnosti; cyklus se skládá ze 3 typů sbírek:
  
  reflexivní poezie – (pocity, vnitřní dojmy), víra v pokrok lidstva, př. Duch a svět (úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o mravních otázkách, oslava řecké antiky), Skvrny na Slunci
  
  epizody z našich dějin – Legenda o sv. Prokopu, Šárka, Selské balady (balady o selských vzpourách v 16. a 18. stol.; př. Lorecký ze Lkouše (obraz krutého bezcitného pána a drastická pomsta sedláků; podle skutečné události v Šamonicích u Písku, Lorecký zabit i se svými dvěma syny, drastické naturalistické obrazy), Balada vánoční (opět obraz vzpoury a krutá odplata panstva; selské povstání 1680, zajatí sedláci bez soudu pověšeni na nejbližší stromy), Hrabě Breda (za to, že sedláci neplatili daně, nechával mladým dívkám stříhat vlasy a prodával je, až jedna ho svými vlasy uškrtila; jeden z největších utiskovatelů poddaných, potrestán za své násilí, výrazné charakteristiky postav))
  
  epizody z antiky – Spartakus (vzpoura otroků ve starověkém Římě), Bar Kochba (o vzpouře židů proti Římu)
  
  Zlomky epopeje jsou o tom, co člověk prožil, dokázal, Vrchlický vyjadřuje optimistickou víru v budoucnost lidstva, postoj k budoucnosti
• drama – Noc na Karlštejně - komedie z doby vlády Karla IV., zápletky vyplývají ze zákazu přístupu žen na hrad; tragédie Hippodamie – trilogie, námět z antiky (řecké mytologie), zhudebnil Zdeněk Fibich