Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
- patřil sice k zakladatelům almanachu Ruch, ale později se přiklonil k lumírovcům, od roku 1877 působil v redakci Lumíra (přes 20 let), člen akademie českých věd
- básník, překladatel anglosaské lit., do češtiny přebásnil 33 her W. Shakespeara
- narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku v rodině sedláka, mládí prožil na venkově, v roce 1868 musí odejít do Ameriky – v česku mu hrozí zatčení – pracoval tam jako vychovatel, učitel, námezní dělník na farmách, lodník, dělník při stavbě železnice; 2 roky v Americe mu byly tvrdou školou, poznal velkou občanskou svobodu a demokracii, ale i rasovou diskriminaci a snahu o vyhlazení Indiánů
dílo: - lyrika osobní
Sluncem a stínem – milostná lyrika, o věčném koloběhu lidských osudů, básně osobní vyrovnanosti, radosti ze šťastné lásky
V zimním slunci – elegický tón, zamyšlení nad smyslem lidského života, b. Své matce (zpověď syna matce, matka je mu příkladem v tom jak snáší utrpení, jak se obětuje), b. Sinen buď (výzva k síle, mužnosti, odvaze) - přírodní lyrika
Selské písně a České znělky – vyjadřuje lásku k vlasti, rodné zemi, půdě, budoucnost českého národa vidí v rolníkovi, vidí ho jako svobodného člověka, b. Velké, širé, rodné lány (idylický obraz české krajiny, vyjadřuje svou lásku k domovu) - politická lyrika
Básně – b. Na hrobech indiánských (inspiroval se pobytem v Americe, zamýšlí se nad osudem Indiánů) - sociální lyrika
Světlou stopou – sociální balada Točič (namáhavá práce tiskařského dělníka v kontrastu s tím co tiskne) - tvorba pro děti – zakladatel moderní dětské poezie, jeho říkadla, básničky znají celé generace, protože jsou melodické, snadno zapamatovatelné, vtipné (psal pro dceru Helenku); př. Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky, např. b. Lesní studánka
