70. a 80. léta 19. století,
Generace ruchovců a lumírovců

2 výrazné lit. skupiny, sdružení kolem časopisů, píší hlavně poezii

• národní křídlo = ruchovci
  opojmenování podle almanachu Ruch
  onaplňovali národně obrozenecký program, psali vlasteneckou a pol. poezii, požadovali, aby byla lit. spjata s národem
  opředstavitelé: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská
  almanach – ročenka, obsahuje lit. příspěvky různých autorů, často poprvé publikujících
• kosmopolitní křídlo = lumírovci
  očasopis Lumír
  o“otevírali okna do Evropy“ – chtěli zapojit českou literaturu do kontextu lit. světové, přijímali moderní směry a vlivy, překládali světovou lit.
  opředstavitelé: Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer
  Měli různé názory a postoje na literaturu – navzájem se střetávali ale obohacovali se.

Ruchovci

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

• narozen na Benešovsku, cestoval do ciziny (Dánsko, Kavkaz), novinář, básník, prozaik, hl. představitel ruchovců
  dílo:
• prvotiny
  oHusita na Baltu – epická poezie
  oalegorické básně: Evropa (název lodi; odváží revolucionáře do vyhnanství, názorové rozpory skončí potopením lodi); Slávie (název lodi; zástupci Slovanů pod vedením Rusa přemohou zbouřenou posádku a zachrání se)
• básnické povídky s venkovskou tématikou
  oVe stínu lípy – lyrickoepická veršovaná povídka, idyla, báseň s přírodním námětem, idealizuje venkov; 7 příběhů, kt si vyprávějí venkovani při setkání v hostinci pod starou lípou, idylický pohled na českou vesnici
  oLešetínský kovář (příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kt brání svůj majetek proti německému kapitálu), Sekáči (o životě venkovských dělníků, odpor k útlaku)
• politická lyrika
  oJitřní písně, Nové písně, Písně otroka – alegorie proti národnostnímu a soc. útlaku; otroci = český národ, otrokáři = vládnoucí Němci, otroci zvítězí
• veršované satiry a humoresky
  oHanuman – komický zvířecí epos, alegorie, veršovaná satira na soudobé společenské nedostatky; Hanumana, syna královského opičího rodu, odnesl z pralesa lodník, nastrojil ho do pestrých šatů a prošel s ním E jako komediant, po čase se zase stal námořníkem na lodi, kt se plavila s divadlem do Indie, loď ztroskotala, zachránil se jen Hanuman, opice v něm poznaly svého krále a on začal mezi nimi zavádět evropské způsoby, zařídil si sídlo jako kníže a pořádal hostiny
  •prozaická tvorba – 2 satirické romány “broučkiády“
• Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – satira, kt se vysmívá uměleckým výstřelkům, hl. postava Matěj Brouček je typem člověka nekulturního přízemního, kt se ve snu ocitne na Měsíci – obyvatelé měsíce jsou jeho pravým opakem, živí se jen uměním, píjí rosu z květin
  oNový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století – satira útočící na nemorálnost českého měšťáka z konce 19. stol. (zbabělost, bezcharakternost) při návratu z hradčanské hospody Na Vikárce spadl do sudu a ve snu se ocitl v 15. stol. v době obléhání Prahy Zikmundovými křižáky, jeho ochráncem pražský měšťan Jan Domšík; svým jednáním v přítomnosti Žižky byl Brouček odsouzen k upálení v sudu (jako zrádce)
• Matěj Brouček – vzhledem typický představitel maloměšťáka – brokátová vesta, krátké kalhoty; pokrytecký, bezcharakterní, bezpáteřní, aby si zachránil život, plazil se před Zikmundem se prosil o milost, stará se jen o vlastní prospěch, ústa plná vlasteneckých frází
• Janek od Zvonu – představitel husitů, člověk odvážný, čestný
• Jan Žižka – zobrazen jako majestátný vojevůdce, majorita a uznávaná osobnost
• Čech kritizuje české maloměšťáctví, kritizuje střední vrstvy, prospěchářství
• užívá staročeské výrazy z 15. st., spisovnou češtinu, archaismy, historismy

Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)

• literární kritička (proti kosmopolitismu Vrchlického, a lumírovců), básnířka (Z máje žití, K slovanskému jihu), překladatelka (Puškin, Byron)
• autorka libret ke Smetanovým operám (Hubička, Tajemství, Čertova stěna...)
  libreto – lit. podklad hudebního uměleckého díla