Vnější rámec tvoří roční cyklus života na vesnici se všemi jeho proměnami a uctíváním tradic a vnitřní rámec, to je postupné kladení jednotlivých životních epizod hlavních hrdinů. Tím vznikne dokonalý harmonický celek. Za centrum své tvorby považuje autorka povídku románového rozsahu, Pohorskou vesnici. Další povídky, např. Karla, Pan učitel, nebo Divá Bára také zachycují vesnický život a silný sociální akcent nacházíme v povídce V zámku a podzámčí. Publicistická tvorba Boženy Němcové byla vydána pod souhrnným názvem Národopisné a cestopisné obrázky z Čech a známé jsou také její sbírky pohádek Národní báchorky a pověsti a Slovenské pohádky a pověsti.

Další realista popisující život na venkově byl Karel Václav Rais (1859-1926). Ve své tvorbě zachycuje pozdější období než Božena Němcová, a to léta zhoršení životní a sociální situace důsledkem pronikání kapitalismu na venkov. Cyklus pěti povídek Výminkáři líčí zkažené lidské vztahy, nevděk dětí k rodičům. Přesto stále vidí vesničany jako lidi lepší, vlastenečtější, moudřejší a pevnější. Příběh venkovských učitelů Zapadlí vlastenci a román Západ o životě dobráckého faráře jsou toho důkazem, stejně jako potrestání zla (nevěrné manželky) v románu Kalibův zločin. Rais napsal také několik veršovaných knih určených hlavně dětem a mládeži, např. Dárek maličkým, Veselý svět, Doma, První květy nebo Když sluníčko svítí.

Ovšem za zakladatele poezie pro děti je považován Josef Václav Sládek (1845-1912), a to hlavně díky sbírkám Zvony a zvonky, Zlatý máj nebo Skřivánčí písně. Sládek psal hlavně poezii, např. soubor sociální, přírodní, intimní a meditativní lyriky Selské písně a české znělky, kde hlavním motivem je také venkov, a to těžký život sedláků a na druhé straně jejich vlastenectví a víra v lepší, spravedlivější zítřky. Byl také překladatel, přeložil 33 Shakespearových dramat. Překládal také Lermontova a Byrona.

Z městského prostředí čerpal Jan Neruda (1834-1891). Jeho nejznámější dílo, Malostranské povídky, je inspirováno skutečnými postavami z Malé Strany. Z pražského života vychází také soubor povídek a črt Arabesky (arabeska – povídka, která nelíčí děj, popisuje pouze všední drobné události běžného dne a hlavní pozornost je věnována charakteristice postav). Nejvlastnějším žánrem byl však Janu Nerudovi fejeton (nepříliš rozsáhlý novinový článek, zaměřený zpravidla ke společenským nebo kulturním aktualitám, psaný lehkým zábavným slohem, nezřídka satiricky komentující události). Nerudovy fejetony vyšly pod souhrnnými názvy Studie krátké a kratší a Žerty hravé i dravé. Jeho rozsáhlé dílo tvoří kromě povídek a fejetonů také několik básnických sbírek, např.