V 17 jsem se rozhodl, ze se stanu spisovatelem - pod vlivem Sebastiana Sampase, mistniho basnika, ktery pozdeji zemrel na bojisti na plazi Anzio v Italii; v 18 jsem cetl zivot Jacka Londona a rozhodl se byt taky dobrodruhem, osamelym poutnikem; rane literarni vlivy byly Saroyan a Hemingway; pozdejiWolfe(cetl jsem Toma Wolfa pote, co jsem si zlomil nohu v prvaku na Columbijske unverzite pri fotbalu, a o berlich jsem brazdil jeho New Yorkem).- Vliv starsiho bratra Gerarda Kerouaca, ktery zemrel v 9 letech v roce 1926, kdyz mi byly 4, skvele maloval a kreslil(faktiky) -(taky ho jeptisky prohlasily za svateho) - (zachyceno v chystanem romanu Gerardovy vize). - Muj tata byl spravedlivy clovek, plny pohody a radosti; zahorkl ve svych poslednich letech kvuli Rooseveltovi a druhe svetove valce a zemrel na rakovinu sleziny. - Mama je stale nazivu, ja ziju s ni ponekud mnisskym zivotem, diky nemuz jsem toho mohl tolik napsat. - Ale taky jsem psal na ceste, jako cundrak, na draze, v mexickem exilu, na poutich Evropou (jak je videt vOsamelem poutniku). - Mam sestru Caroline, provdanou za Paula E. Blakea Jr. z Hendersonu N.C., ktery je technik vladni protivzdusne obrany - ma jednoho syna, Paula Jr., meho synovce, ktery mi rika strejdo Jacku a ma me moc rad. - Mamino jmeno je Gabriela, naucil jsem se prirozenemu vypraveni diky jejim dlouhym pribehum o Montrealu a New Hampshire. - Moje rodina pochazi z Bretonu ve Francii, prvni severoamericky predek Baron Alexandre Louis de Kerouac z Crnwallu, Bretagne, 1750 nebo tak nejak, dostal uzemi podel reky du Loup po vitezstvi Wolfa nad Montcalmem; jeho potomkove si brali za muze a zeny Indiany (Mohawk a Caughnnawaga), stali se farmari a pestovali brambory; prvni potomek, ktery byl obcanem Spojenych statu, byl muj deda Jean-Baptiste Keroua, tesar,Nashua N.H. -Otec me mamy byl Bernier, pribuzny s cestovatelem Bernierem - z tatovy strany jsou to sami Bretonci -Moje mama ma normandske jmeno, L'Evesque. -
Prvni skutecny roman Mesto a velkomesto je jeste napsan v tradici dlouhe prace a revidovani, od roku 1946 do 1948, tri roky, vyslo to u Hartcourta Brace v roce 1950.- Pak jsem objevil "spontanni" prozu a napsal jsem napriklad Podzemniky za 3 noci - Na ceste za 3 tydny -
Cetl jsem a studoval cely zivot. - Jsem znamy jako "silenej tulak a andel prozy". - Taky jako basnik, co napsalMexico City Blues(Grove,1959). - Psani jsem vzdycky povazoval za svuj ukol na tyhlr zemi. Taky jsem to bral jako kazani o vseobjimajici dobrote, cehoz si hystericti kritikove ani nevsimli pod slupkou freneticke aktivity mych romanu, ktere jsou pravdivym svedectvim o "beatnicke" generaci. - Ja sam ale nejsem ani tak moc "beatnik", jako spis podivinsky, samotarsky, blaznivy katolicky mystik ...
Konecne cile: poustevniceni v lesich, klidne starecke psani, sladke premitani o raji (kam tak jak tak prijdou vsichni)...
Oblibena stiznost na soucasny svet: nejapne vtipkovani "uctyhodnych" lidi.. kteri vzhledem k tomu, ze nic neberou vazne, poslapavaji ty nejstarsi lidske city, starsi nez Time magazine ..