na mýty) – Zeus, Héra, Poseidón, Athéna, Afrodita, …
Epika: Ílias – hrdinský epos popisující trójskou válku
- autor: Homér
- přináší obraz o tehdejší lidské a božské společnosti
- velice podrobný popis dějů i osob
Odyssea – hrdinský epos, navazuje na Ílias
- autor: Homér
- hl. postava: Odysseus z Ithaky
Práce a dni – didaktický (poučný) epos
- autor: Hesiodos = první skutečně doložený řecký básník
- hl. postava: rolník udělující rady
- dvě myšlenky: lidský život je hlídán bohy; práce je smysl života, nikoli trest
Ezop (Aisópós) – psal bajky
Lyrika: Sapfó – básnířka, žila na ostrově Lesbos
- založila školu Museion = škola umění pro dívky ze šlechtických rodin
Písně – sbírka subjektivní lyriky určená pro sólovou recitaci
Anakreón – básník, jehož témata patřila do prostého života (víno, ženy, láska, zpěv, …)
Pindaros – sborová lyrika určená pro recitaci na veřejnosti (ódy)

Attické období (5. – 4. st. př. n. l.)
- centrem je poloostrov Attika a hl. město Athény
- rozvíjí se hl. drama – pozvolný vývoj (zpočátku převažuje tragédie, později komedie)
- dále se rozvíjí próza s nádechem vědy (historická, filozofická)
Vývoj dramatu – vyvinulo se ze sborové recitace (chór recitoval, před ním byl herec, který předváděl text;  později herci dva, tři  vznik dialogu  chór ztrácí na důležitosti
- drama jednolité (= nerozlišené na akty), diváci vyjadřovali vlastní názor na hru
- na scéně soška boha = „Deus ex machina“
- princip „trojí jednoty“ (místa, času, děje)
- divadlo = amfiteátr; hrají zde pouze muži mající masky
- cíl: vnitře diváka očistit
1) tragédie – témata z řeckých dějin, ve spojení s mytologií
Aischylos – autor tragédií, z těch známých je nejstarší
- byl přesvědčeným demokratem
- zavedl druhého herce, začíná se objevovat dialog
Peršané – tragédie čerpající z řecko – perských válek (hl.