Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Vývoj českej literatúry v 2. polovici 19. storočia s dôrazom na literárne zoskupenia doby
Dátum pridania: | 29.03.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | trpaslyk | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 522 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 6 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 10m 0s |
Pomalé čítanie: | 15m 0s |
jm.: Johana Rotová
- v dětství: inteligentní mladá dívka píšící dobré slohy (kvalitně soukromě vzdělána)
- v poměrně mladém věku svatba → po smrti dítěte odchod do podještědské vesnice – začíná psát svá vrcholná díla
- přítelkyně Němcové, láska Nerudy (opětovaná)
- témata: podještědí nebo Praha
a) romány: Vesnický román – její první známé dílo z podještědí
- ještě nese rysy romantismu
Kříž u potoka – psán na objednávku do jedné edice
Frantina – romantická dějová linie
b) povídky: - z Podještědí: Kresby z Ještědí – kratší útvary
- povídka Hubička → Smetanova opera
- z Prahy: První Češka – reakce na dílo Poslední Čech
Zvonečková královna
Černý Petříček
Jan Neruda (1834-1891)
- pocházel z Malé Strany – Dům u Dvou Slunců
- akademické gymnázium, filosofie
- novinář, úředník, učitel; redaktor Národních listů
- hodně cestoval – byl i v Egyptě
- lásky: Anna Holinová
Karolina Světlá
Kateřina Macháčková – jeho neteř
a) novinářská činnost
- spolupráce na Máji
- psal fejetony = krátký novinářský útvar věnovaný aktuálním společenským problémům
Národní listy – nejdřív byl redaktorem, později jen přispíval fejetony
Čas
Hlas
Květy
Lumír
b) poesie
Hřbitovní kvítí – sbírka lyriky
- vyjadřuje Nerudovu náladu a pocity
- hřbitov = atmosféra Bachova absolutismu
Knihy veršů – jeho nejrozsáhlejší sbírka (lyrika i epika)
- poprvé se objevují jeho balady
- věnováno otci, matičce a Anně
Písně kosmické – optimistická sbírka básní z budoucnosti
- nečekaně velký úspěch
Balady a romance – sbírka
Prosté motivy – jeho nejsubjektivnější sbírka (přírodní lyrika)
Zpěvy páteční – vydáno Vrchlickým (trochu to i upravil)
c) próza
Malostranské povídky – soubor 13 kratších povídek
Pan Ryšánek a pan Schlegl
Hastrman, U tří lilií
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
Svatováclavská mše
Arabesky – sbírka krátkých povídek a fejetonů
-rysy realismu – objasnění chování postav a líčení prostředí
- rysy romantismu – výjimečné postavy
Trhani – smutné, ale i humorné obrazy ze života na Malé Straně
- popis chudší vrstvy dělníků stavějících železnici
Jakub Arbes (1840-1914)
- spojoval v sobě literární a technické vlohy (vystudoval technickou fakultu)
- pracoval v Národních listech – 24.12. propuštěn pro politické názory → už nesměl nikde pracovat → do konce života se živil jako spisovatel na volné noze, bohémský život → existenční potíže (zadlužil se)
- prozaik; psal kvalitní romaneta – větší než novela, ale rozsahem meší než román
- dějové, ale i s úvahami o tajemných jevech
- romantické tajemné postavy X realistické vědecké vysvětlení
a) romaneta
Svatý Xaverius, Šílený Job, Newtonův mozek, Zázračná Madona
b) romány
Kandidáti existence – prvky utopického kapitalismu
Ruchovci a Lumírovci
= česká literatura od 70. let 19.stol.
- byli v kontaktu s Májovci
- ale vstupovali do literatury tím, že vydávali almanachy
Ruch – 1. almanach
- vydán v r. 1868 u příležitosti položení základního kamene Národního divadla
- redaktor: J. V. Sládek
1) Ruchovci = “národní škola”
- jméno podle almanachu Ruch
- čerpali z domácího prostředí, tradic, vyzdvihovali české dějiny
- navazují na dřívější literární směry (osvícenství, racionalismus, romantismus, realismus)
- představitelé: E. Krásnohorská, Adolf Heyduk, Josef Holeček, S. Čech
2) Lumírovci = “kosmopolitní škola”
- název podle časopisu Lumír, kde nejvíc vydávali
- bylo jim vyčítáno, že její členové jsou “světoobčané”
- představitelé: J.V.Sládek, J.Vrchlický, J.Zeyer
3) v 70. letech působili i lidé, kteří nepatřili do žádné skupiny
- společné znaky: stopy moderních uměleckých stylů (realismu, romantismu, symbolismu, dekadence)
Literární časopisy této doby
Lumír – obnovený
- hlásal “umění pro umění” = umění nemá být ovlivňováno politikou, vývojem společnosti, nemá sloužit pro výchovu lidí
- českému čtenáři představoval světovou literaturu
- zakladatel: J. Neruda
- redaktor: J.V.Sládek
Osvěta – zdůrazňovala spojení literatury s politikou
- kritizovala mladé moderní názory
- výchovná literatura
Květy – publikovali zde různí autoři – lumírovci i ruchovci
- obnovil je S. Čech
1878 – vyšel další almanach Máj – střet Lumíru (kritika) a Osvěty (podpora)
- smírčí osoby: Neruda, S.