Čech

Estetika, literární kritika
- v této době se začaly vytvářet, vyčleňovat
Josef Durdík
- nejvýznamnější literární estetik, ale i kritik
- blíž k Lumírovcům
Eliška Krásnohorská
- blíž k ruchovcům

3 vlny této generace
1) psali almanachy – Arbes, Třebízský
2) psali poesii (trochu i prózu) – Sládek, Vrchlický, Čech, Zeyer
3) psali prózu – historickou – Jirásek, Winter
- venkovskou – Holeček, Nováková, Stašek, Klostermann

Josef Václav Sládek (1845-1912)
- jeden z nejvýznamnějších představitelů této generace
- básník – zakladatel básní pro děti (psal pro svou dceru); překladatel – z angl., amer., .. tvorby; novinář; fejetonista; organizátor společenského života
- narodil se v rodině dělnického mistra → Akademické gymnázium v Praze → studium přírodních věd a jazyků → cesta do Ameriky za poznáním tamního života, přírody (pracoval tam jako učitel,

vychovatel, námořník, dělník, ...)
- redaktor Národních listů – krátce
- obnovil časopis Lumír, patřil k lumírovcům – ale nebyl nejtypičtější (dříve měl blíž k ruchovcům) → nedá se přesně zaškatulkovat (psal i lumírovskou i ruchoveckou tvorbu)
a) překlady
33 her Williama Shakespeara – v tehdejší době velmi kvalitní překlad
- překlady irských balad z přelomu 18. a 19. stol. (např. od Roberta Burnse)
- překlady s indiánskou tematikou z 18. a 19. stol.
b) poesie
- střídmá forma (ne složitá)
- nechtěl, aby se jeho básně recitovaly
- především lyrika, ale i intimní a dětská poesie
Básně, Jiskry na moři – sbírky intimní, velice osobní lyriky (vyrovnává se tu se ztrátou manželky a dcery)
- nové poznatky z Ameriky
- i vlastenecká lyrika
Selské písně a české znělky – vztahy v rodině (líčeny harmonicky), vztah sedláků k půdě, otázka češství
- idealizace českého venkova
V zimním slunci, Nové selské písně – psáno v závěru života
- teskné sbírky – vrchol jeho reflexní lyriky
- vyrovnávání s pocity marnosti – autor hledá oporu v Bohu
- zamyšlení nad smyslem lidského života, práce, bolesti a smrti
c) dětské sbírky
- dětskému čtenáři jsou blízké svým důvěřivým vztahem ke světu a k přírodě
- humorné ladění – probouzí vztahy k rodině, k přírodě, k práci a k národu
Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky – bajky, říkanky, lyrika

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)
- vl. jm.: Emil Frída (pseudonym podle říčky)
- filosofická studia
- vychovatel v Itálii, tajemník ČUT, profesor na universitě, společensky činný
- přátelství se Sofií Podlipskou → sňatek s její dcerou (manželská krize → pesimistický odraz v tvorbě)
- redaktor Lumíru – lumírovec tvorbou i přesvědčením, ale uznával, že i národní směr má právo na existenci
a) lyrická poesie
- počátek tvorby – kosmopolitní
- vliv Nerudy, Mayera, dokonce i Máchy
- zpočátku pesimismus, později méně
Z hlubin – přimyká se ke starší domácí tradici
Hudba v duši – milostná lyrika (povyšuje ženu na ideál)
Okna v bouři – milostná lyrika (těžké osobní zklamání)
b) epická poesie
Zlomky epopeje – snaha zachytit dějiny lidstva (myšlenka převzata od V.