Huga – Legenda věků)
Hilarion
Selské balady
c) dramata
Hippodamie – trilogie – stavbou se přibližuje antickému dramatu (umělecky nejlepší z jeho dramat)
Noc na Karlštejně – úspěšná zfilmovaná veselohra o Karlu IV.
d) překlady
Božská komedie – Dante Alighieri
Faust – Goethe
Hugo, Voltaire, Baudelaire, Byron, Petrarca, Shelley, Poe, Mickiewicz, ..
- měl řadu epigonů (pokračovatelů v díle; napodobitelů): Kaminský, Klášterský, Borecký, Kvapil

Julius Zeyer (1841-1901)
- z bohaté pražské rodiny
- sklon ke snění a silnému uměleckému prožití; vynikající, těžko srozumitelný sloh
- žil střídavě v Praze a ve Vodňanech (nejzcestovalejší z autorů té doby)
- na rozdíl od Vrchlického nebyl moc společensky činný; postupně se rozhádal se všemi přáteli a zůstal sám
- hl. prozaik, ale jeho próza je lyrická (→ tíhne k poesii)
a) poesie
Vyšehrad – cyklus 5 básní z české mytologie
b) próza
Jan Maria Plojhar – tragický autobiografický příběh
Mariánská zahrada – zachycení části života Ježíše Krista
Dům U tonoucí hvězdy – tragický autobiografický příběh Slováka v Paříži
c) drama
Neklan – z českých pověstí
Radúz a Mahulena – scénická pohádka ze slovenského lidového prostředí
- hudba J. Suka

Svatopluk Čech (1846-1908)
- asi nejvýznamnější představitel ruchovců
- vystudoval práva, ale věnoval se novinařině a literatuře
- věnoval se i politice, ale později se stáhl do ústranní
- obnovil časopis Květy
a) epická poesie
- velice čtenářsky úspěšná
- současná i historická témata
Lešetínský kovář – “sociální” epos ve verších (ze současnosti)
Adamité, Žižka – doba husitství
Václav z Michalovic – historický epos ve verších
b) lyrická poesie
- většinou politická, určená k recitaci
Jitřní písně, Nové písně
c) próza
- zpočátku psal fejetony, cestopisné črty; později povídky a rozsáhlejší prózy, kt. spojuje postava pana Broučka
Pravý výlet pana Broučka do měsíce
Nový epochální výlet pana broučka, tentokrát do XV. století
Pan Brouček na výstavišti.