let minulého století.


a) proletářská poezie
- zdůrazňovala úlohu proletariátu
- témata sociálního zápasu
- měla být optimistická a přístupná lidovému čtenáři
- kolem sborníku Devětsil
Město v slzách – představa světa bez bídy a nenávisti, soucit s chudými, vidiny lidského štěstí
- jeho prvotina
Samá láska

b) poetismus
- poezie okamžiku, soustředění na lidské okouzlení, citové prožívání, fantazii, krása života, poetizace všedních věcí, hledání jistot, …
- odmítání dosavadní podřízenosti umění politice a ideologii
- kolem sdružení Devětsil
- přechod od proletářské poezie vyznačují především předmluvy k Seifertovým sbírkám Město v slzách (V. Vančura) a Samá láska (Karel Teige)
Na vlnách TSF
Slavík zpívá špatně
Poštovní holub
Hvězdy nad rajskou zahradou – autobiografická skica
- o významu poetismu v jeho životě a o vlivu K. Teigeho

c) 30. léta
Jablko z klína – příznačná ironie a sebeironie
- zklidňující subjektivní lyrika
Ruce Venušiny, Jaro, sbohem – návrat k rodné zemi a k veřejným problémům 30. let

d) okupační tematika
- mezi nejčastější témata patřila oslava české vlasti jako domova, opěvování českých tradic a jazyka, českých symbolů (Praha), významných českých osobností, světců a patronů, obrat k Bohu
- snaha o zkvalitnění jazyka i formy
- hl. epické a lyricko-epické formy
- oblíbený je cyklus básní s jedním tématem
- Seifert působil jako redaktor denního tisku
Zhasněte světla – přímá reakce Seiferta na Mnichovskou dohodu (1938)
Světlem oděná, Kamenný most – motiv Prahy jako symbolu Čech
Vějíř Boženy Němcové – sbírka vydaná k jejímu výročí
- věnováno také oslavě češtiny jako národního symbolu

e) 1945 – 1948
- vydávala se díla psaná už za okupace
- psalo se velmi mnoho – příval reakcí na válku a hl. na osvobození
- jednodušší stavba (- i Seifert), často písňová forma
- Seifert stále působí jako redaktor denního tisku
Přilba hlíny – reakce na válku
- 3 cykly: Osm dní (inspirace úmrtím T.G.Masaryka v r. 1937), Říp v okně (básně psané za války), S otevřenou náručí (zážitky z května 1945)

f) 1948 – 1968
- tvorba rozdělena na oficiální a neoficiální (povolenou X zakázanou)
- doba „stalinismu“  umlčování nepříznivých názorů, čistky, cenzura, zatýkání, věznění
- Seifert odvážně vystoupil na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů v r. 1956 – kritika politiky KSČ a státu, toho, že někteří autoři vůbec nesmějí být vydáváni, …  nepřízeň vládnoucího režimu
Píseň o Viktorce – nevyhovovala  stažena
Maminka – povoleno
Chlapec a hvězdy – inspirováno obrázky Josefa Lady

g) 60.