referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Ferdinand
Sobota, 30. mája 2020
Ústní lidová slovesnost
Dátum pridania: 27.05.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Stromek
 
Jazyk: Slovenčina Počet slov: 732
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 2.8
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 4m 40s
Pomalé čítanie: 7m 0s
 
Prvopočátky ústní lidové slovesnosti souvisejí s potřebou dávných lidí sdělovat si různé zkušenosti, získané při styku s přírodou, vysvětlovat si různé jevy a předávat je dalším generacím. Rozvíjela se proto ve všech částech světa, u všech národů, a to v dobách, kdy znalost písma byla omezena jen na společenské špičky. To je také důvod, proč pro velkou část národa představovala vůbec jedinou kulturu.
Základem ústní lidové slovesnosti je slovo, představující určitou hodnotu, událost, čin. Do rozvoje písma mělo slovo velikou hodnotu, od té doby však jeho hodnota silně devalvovala. Později se mnozí spisovatelé snažili slovu jeho hodnotu vrátit - ale nemohli mu ji vrátit úplně.
Folklór je kulturní proud, který se vyvíjí nezávisle na umělé tvorbě, i když z ní může přijímat podněty. Je ale základem pro literaturu, i pro umělou tvorbu. Protože jde o kulturu přirozenou, zachovávající si svůj určitý ráz, sloužila v dobách, kdy se ocitla literatura ve špatné situaci (např. po bitvě na Bílé hoře), jako zdroj inspirace i jazyka.

Členění folklóru
Českou slovesnost lze členit na několik skupin: národní píseň, která má povahu lyriky, národní pohádku, ta má povahu epiky, lidovou hru, která se vyvinula z církevních obřadů, a případně sem lze řadit i pololidovou tvorbu - zlidovělá píseň, což je umělá píseň, která postupně zlidověla. Určitou českou specialitou je absence bohatýrského eposu, která v minulosti zavdávala ke komplexu méněcennosti české literatury (běžně totiž je bohatýrský epos jádrem slovesné epiky). Místo bohatýrského eposu máme zbytky epiky - tzv. kmenová vyprávění česká - a velice bohatou lyriku (viz rčení "co Čech, to muzikant").

Slovesnost má poměrně dlouhou řadu žánrů:
pranostiky založeny na sledování počasí (např.: "Svatá Anna, chladno zrána.")
pořekadla vyjadřují životní zkušenost, bez mravního naučení (např.: "Hrách na stěnu házet.")
přísloví obdobně jako pořekadla vyjadřují určitou situaci či zkušenost, ale přidávají mravní ponaučení (např.: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne.")
pohádky (báchorky) epický žánr slovesnosti, který má poutavý děj, v němž statečný a dobrý hrdina vítězí nad zlem s pomocí nadpřirozených bytostí nebo zázračných předmětů, není časově ani místně situovaná, její rámec tvoří ustálená spojení, která ještě zesilují časovou a místní neurčitost; dlouho se šířily pouze ústně (jako i např. pořekadla apod.), než byly v 18. - 19.
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.