krutý ďábel × milostivý Bůh, zlo × dobro, chudoba člověka × nádhera chrámů, hrůzy válek × nadpozemský ráj)

v architektuře:
– kostely, chrámy, měšťanské domy (štíty)
– křivky, vlnění, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů)
– mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika
– vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob, sochy; morové sloupy na náměstích
– Kryštof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše), Jan Santini

v sochařství:
– sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta; Matyáš Braun (sochy neřestí a ctností na Kuksu), Ferdinand Brokoff

v malířství:
– šerosvit (kontrast světla a stínu); vlámský malíř Rubens, holandský Rembrandt, v Čechách Karel Škréta (portréty), Petr Brandl (oltáře), Slovák Ján Kupecký

v hudbě:
– varhanní hra, fuga, opera; J. S. Bach, G. F. Händel, J. V. Stamic, J. Mysliveček – předchůdci Mozartovi; chrámové skladby F. X. Brixiho, J. J. Ryby

v literatuře:
– aktualizace typických středověkých žánrů: legenda, duchovní píseň, epos, traktát, reflexivní lyrika; využití obraznosti, alegorie symbolů

Itálie
básník Torquato Tasso (1544–1595) nábožensko – hrdinská epopej Osvobozený Jeruzalém (téma křížové výpravy)

Španělsko
dramatik Pedro Calderón de la Barca (1600–1681)- autor filozofických a symbolických her, např. Život je sen

Anglie
básník John Milton (1608–1674)- epopej Ztracený ráj – duchovní epos na biblické téma (o Adamovi a Evě, o prvotním hříchu)

Německo
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621–1676), román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (obraz hrůz třicetileté války z pohledu prosťáčka)

básník Andreas Gryphius (1616–1664)– převaha motivů hrůz ze smrti, zániku

Klasicismus
2. pol. 17. st., 18. st.
(z lat. vynikající, vzorný)

znaky:
o jednotné principy a pevný řád
o rozumová kázeň (cit podřízen povinnosti a rozumu × baroko)
o krása je v pravdě a v obrazu přírody
o vzor – antické umění
o literární žánry
· vysoké (óda, epos, tragédie) – o životě vysokých vrstev, např. vladařů, vojevůdců; rýmovaný verš
· nízké (komedie, fraška, bajka, satira) – postavy neurozené, náměty ze současnosti; verš i próza
o klasicistické drama dodržuje 3 jednoty: místa, času a děje (Aristotelés)

v hudbě: F. J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven

Francie
17. st. (absolutistický stát Ludvíka XIV.)

tragédie:
Pierre Corneille (1606–1684)– Cid
základní konflikt: povinnost a čest × cit a láska
Rodrigo (smysl pro čest, mravní čistotu; vznešenost a odvaha) × Xiména (přes lásku k Rodrigovi nucena pomstít smrt svého otce)
alexandrin = rýmovaný jambický 12slabičný verš s přerývkou po 6. slabice se střídá s 13slabičným veršem

Jean Racine (1639–1699), Faidra – osudová vášeň, láska k nevlastnímu synovi; důraz na psychologii postav

komedie:
Moliére (1622–1673)– vl. jm.