Božena Němcová tvorba

« Vídeň, mládí v Ratibořicích (Náchodsko); vliv babičky; provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce – pro vlastenectví často překládán

o poznání různých míst (Praha, Chodsko, Červený Kostelec, Litomyšl, Polná, Slovensko)
o citlivost k sociálním otázkám: úsilí o spravedlivější společnost a lepší postavení ženy ve společnosti
o vlastenectví a odvaha (účast na pohřbu K. Havlíčka)

Dílo
vstup do literatury – vlastenecké verše (např. Ženám českým)

pohádky:
Národní báchorky a pověsti (např. Chytrá horákyně), Slovenské pohádky a pověsti; nadaná vypravěčka

národopisné studie:
Obrazy z okolí domažlického (život chodského lidu, kultura, zvyky, kroje ap.)

publicistická tvorba:
např. stať Selská politika (z r. 1848 – skeptický postoj venkova ke konstituci)

povídky:
např. Chudí lidé (Červený Kostelec), Pan učitel (Česká Skalice), Dobrý člověk, Chyže pod horami (Slovensko) aj.
Divá Bára
dcera pastýře Jakuba; nový typ dívky (nezávislost na muži, nepodřízenost) × Eliška z fary; přerůstá konvenční představy o pasivní úloze ženy ve společnosti – je smělá, statečná, zdánlivě drsná, v jádru ušlechtilá, v zájmu přítelkyně se staví proti celé obci;

ve všech povídkách vystupuje postava všestranně dobrého člověka

tzv. obrazy venkovského života – vrchol tvorby:

Babička (1855)
vznik po smrti syna Hynka; hmotný nedostatek, vzpomínky na dětství – doplněny a rozšířeny o poznání lidového života
cíl: ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka

postavy:
z venkovského prostředí:
– babička Magdalena Novotná, ústřední postava; vztah k práci, životu, přírodě, vlasti; moudrost a životní zkušenost, ušlechtilost
– Barunčini rodiče – Proškovi (Panklovi): zpanštělá matka × sdílný, srdečný otec
– děti: Barunka (autorka), Jan a Vilém, Adélka
– lidové typy: mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova; příběh Viktorčin

panský svět:
paní kněžna, komtesa Hortensie; dobro konané kněžnou = dobro babiččino; autorčina idealizace skutečnosti

kompozice:
2 dějová pásma
o příjezd babičky, popis jejího všedního dne, hosté
o od 8.

kapitoly – rámec: Staré bělidlo v proměnách ročního období

prolog – vzpomínka na babičku, přímé oslovení
epilog – poslední léta babiččina, pohřeb

V zámku a v podzámčí (1856)
dějiště: Nymbursko; příjezd Skočdopolových z Prahy na zámek – nová šlechta

dvojí svět:
o zámek: Skočdopolovi, mamsel Sára, komorník Jacques, pes Joli
o podzámčí: vdova Karásková s dětmi (Vojtěch, Jozífek), krejčí Sýkora, podruzi (Dorota)

postava dobrého člověka – lékař (zná obě prostředí)

základní stavební princip = kontrast (už v titulu):
sobectví, bezcitnost na zámku × obětavost, vzájemná pomoc v podzámčí, panský pes × utrpení dětí, přepych × chudoba, zápas s cholerou

realistický pohled na skutečnost (popisný, detailní realismus), ale v závěru idealizace (romantická představa světa usmířeného = vliv utopického socialismu)

Pohorská vesnice
Chodsko; ideální shoda vrchnosti s poddanými; nejvyšší míra idealizace.