principu feudálního a demokratického; vyzdvihuje dobu husitskou
o vysoká epická kvalita textu (dějiny suplovaly chybějící větší epické žánry)
o inspirace pro Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka aj.

b) Literatura umělecká
Jan Kollár (1793–1852)– Slovák, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti; psal česky (evangelík)
« Mošovce, studium v Bratislavě, pak v Jeně (Německo)
vliv pobytu v Jeně:
o po stránce národní a myšlenkové – vliv hrdosti německého národa (odsouzení nesvobody a útlaku doma)
o poznal rozdíl mezi minulostí a neutěšenou přítomností Slovanstva (názvy slovanského původu v jenském okolí – pozůstatky po Polabských Slovanech)
o po stránce osobní – seznámení s Friderikou Wilhelminou Schmidtovou (Mína)
básník:
sbírka Básně (1821) – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) se stala základem ke skladbě Slávy dcera (1824) – Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva (= alegorická představa), provází básníka po slovanské pravlasti – motiv putování (viz Dante, Komenský);
skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím: Sála, Labe, Dunaj; pak Léthé (slovanské nebe) a Acheron (slovanské peklo)
Předzpěv
téma:
záhuba Polabských Slovanů a žal nad jejich zánikem
slovanská vzájemnost
odsouzení germanizace
víra v slavnou budoucnost Slovanstva
humanismus

forma: elegie – nejen žalozpěv nad zašlou slávou Slovanstva, ale i monumentální zpěv o slavné budoucnosti
časoměrná prozodie:
spojení hexametru (6stopý verš) s pentametrem (5stopý verš) = elegické distichon
Zpěvy (oddíly) – obsahují přes 600 vlasteneckých a milostných znělek – sonetů; prozodie přízvučná
např.: Pracuj každý s chutí usilovnou (výzva k práci pro národ a k svornosti)
Co z nás Slávů bude o sto roků? (předvídá slavnou budoucnost)
teoretik:
myšlenky všeslovanské (panslavismus):
spis O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými – představa zvláště kulturní vzájemnosti
sběratel:
slovenských lidových písní: Národnie zpievanky

František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
« Strakonice; po studiích vychovatel, pofesor na univerzitě ve Vratislavi, pak v Praze
sběratel:
o slovanské lidové tvorby - Slovanské národní písně (3 svazky)
o přísloví a pořekadel - Mudrosloví národu slovanského v příslovích
překladatel: Herder, Goethe aj.
redaktor: Pražské noviny
básník:
ohlasové poezie = tvorba v duchu lidové slovesnosti
sbírka Ohlas písní ruských – vyjádření slovanské myšlenky; inspirace ruskou lidovou slovesností; ruské byliny přetváří, dokresluje
témata:
vítězství Rusů nad Turky (b. Rusové na Dunaji r. 1829)
vítězství nad Napoleonem 1812 (b. Velká panichida)
bohatýrská minulost (b. Ilja Volžanín, Bohatýr Muromec, Čurila Plenkovič)
převaha epiky nad lyrikou (odpovídá charakteru ruské lidové slovesnosti)
např.:
báseň Bohatýr Muromec (podle byliny Ilja a Kalin - car)
obraz přírody: sokol a 3 jestřábi
+
další obraz: dobrý junák a 3 Tataři
=
kompoziční paralela
Muromec – mstitel bezpráví
tónická prozodie
umělecké prostředky: antiteze
opakovací figury: epizeuxis, anafora, epifora, epanastrofa
rusismy (mládec, sobaka)

sbírka Ohlas písní českých – zachycuje ráz českého lidového života
témata:
obraz českého lidu – humor, satira (b. Český sedlák)
nenávist k útisku (b. Vrchní z Kozlova)
oslava husitského vojevůdce (b. Prokop Holý)
balada v lidovém tónu (b. Toman a lesní panna)
převaha lyriky nad epikou


Rukopisné padělky (RKZ)

Rukopis královédvorský – ”nalezen” r. 1817 ve Dvoře Králové, označen za památku z konce 13. stol.

Rukopis zelenohorský – anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, ”nalezen” na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. stol.

obsahují převážně skladby epické
spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost (zvl. v časopise Athenaeum; filozof T. G. Masaryk, filolog Jan Gebauer, historik Jaroslav Goll, literární historik Jaroslav Vlček aj.)

význam:
o měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech)
o měly posílit národní sebevědomí (= projev vlastenectví)
o jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
o inspirovaly Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa

pravděpodobní autoři podvrhů:
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec (znalec staroslověnštiny, staročeštiny, polštiny, ruštiny), básník
Josef Linda – novinář a spisovatel (román Záře nad pohanstvem, drama Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům)

3. fáze – vyvrcholení národního obrození
doba mezi dvěma revolucemi: 1830 a 1848 (odpor k útisku, absolutismu)
vznik 1. politického obrozeneckého programu = austroslavismus (Palacký)
radikálové (Sabina, Frič) a liberálové (F. Palacký, K. Havlíček)

v literatuře:
spjatost s národním obrozením (J. K. Tyl, K. J. Erben)
počátky realismu (K. Havlíček Borovský, B. Němcová)
romantismus (K. H.