Mácha)
rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy
a) Spjatost s národním obrozením

Josef Kajetán Tyl (1808–1856)
« Kutná Hora; tvůrce českého realistického dramatu
novinář a redaktor: Květy, Sedlské noviny
organizátor: českého společenského života: bály, besedy, recitace
herec, dramatik a povídkář:
povídky:
o obraz bídy lidu – p. Chudí lidé
o těžký život umělců – p. Pouť českých umělců, Rozervanec (pravděpodobně o Máchovi)
o historie (předchůdce Jiráskův) – p. Dekret kutnohorský

Havlíček ostře kritizoval Tylovu povídku Poslední Čech (povrchnost, sentimentalismus)
dramata:
o ze současného života (Pražský flamendr, Paličova dcera, fraška se zpěvy Fidlovačka aj.)
o historické hry (Jan Hus, Kutnohorští havíři aj.)
o dramatické báchorky (Strakonický dudák, Jiříkovo vidění aj.)
o adaptace (Paní Marjánka, matka pluku)

Fidlovačka
fraška s písněmi; pražské řemeslnické vrstvy (český živel), např. švec Kroutil × poněmčená Praha (vdova Mastílková); píseň Kde domov můj (zpívá slepý houslista Mareš) – melodie Františka Škroupa
historické hry:
vznikly kolem r. 1848; jsou historické jen svými tématy, ale vyjadřují ideály let 1847–48;
o Kutnohorští havíři
historicky:
bouře havířů v Kutné Hoře kon. 15. stol.
podnět:
stávky smíchovských dělníků v 40. letech 19. stol.
svět havířů:
Opat, starší havíř (usiluje o dohodu s panstvem), Vít – mladší, radikálnější, bojovnější
panský svět:
Beneš z Veitmile, mincmistr – krutý, mstivý, sebevědomý; intrikář Rekordat

o Jan Hus
historická postava, ale vyslovuje požadavky a cíle národa v současnosti;
Husovi přátelé: Jeronym, Jan Žižka, Hanuš z Chlumu
×
nepřátelé: Štěpán Páleč (bývalý přítel), císař Zikmund, kardinál Petr Angeli

dramatické báchorky
s pohádkovámi motivy
o Strakonický dudák
dějové schéma:
láska Dorotky a Švandy, překážky, Švandova cesta do světa za penězi; návrat
postavy a dvojí svět:
o české lidové postavy (typy kladné):
Kalafuna – český muzikant, houslista, vlastenec; obětavost (pomohl Švandovi), touha po domově
Kordula – starostlivá, pečlivá máma; svárlivá, ale dobrosrdečná
Dorotka – dcera hajného Trnky; moudrá, obětavá, věrná, statečná

o cizí svět
Vocilka – typ zcela záporný; zběhlý student, prospěchář, příživník, zbabělec; tzv. ”světový Čech” (bez vztahu k vlasti) nebezpečí odrodilství; podobně i voják Šavlička
pohádkové postavy:
princezna Zulika, král Alenoros, princ Alamír – strnulost, nepřirozenost, marnivost (× české prostředí)

o svět víl
neskutečné postavy, např.