Dědova mísa (vnuk poučil otce, že se chová k starci bezcitně); Před fortnou milosrdných = epická báseň se sociální tematikou; forma starcova monologu (k vnukovi) – o chudobě, která vede k bezcitnosti
2. část – básně lyrické: cyklus Otci, Matičce, Anně
rozdílnost autorova vztahu k otci a matce (hluboce citový vztah)
3. část – básně příležitostné, např. Vším jsem byl rád – tzv. bilanční báseň, zamyšlení nad dosavadním životem a zklamání, ale i vítězství, básníkova spokojenost, jasnější životní nálada – viz refrén:

sb. Písně kosmické (o vztahu člověka a kosmu), optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku; např.:
báseň č. 1 Letní ty noci zářivá – zlidštění vesmíru, jeho velikost a nekonečnost, hymnické ódy, expresivní využití zdrobnělin (měsíček – tatíček, hvězdičky – dětičky); dějství kosmické a lidské;
báseň č. 13 Také to Slunce ohnivé – oslava mateřské lásky jako vesmírného principu
báseň č. 21 A mluví člověk – cesta lidí od bezmoci k vítězství (poznání vesmíru); víra v schopnosti člověka a lidského rozumu, v sílu národa; motiv lva v závěru jako metafora
báseň Vzhůru již hlavu, národe – vlastenecká výzva do boje proti malosti; povzbudivá síla pro malý národ plyne z kosmu:

sb. Balady a romance – vrchol lidovosti;
útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří  lyrickoepické básně dějového významu nebo úvahové; opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k motivům ze života (lidské vztahy);

náměty:
o biblické a legendární (většina), s humornou nebo sociální pointou; prostředí české vesnice, např. Romance štědrovečerní, Balada rajská, Balada májová
o národní – láska k lidu a české zemi (Balada česká), pokus o charakteristiku českého člověka a národa – paralela s vínem (Romance o Karlu IV.), obraz radostné nálady (Romance o jaře 1848)
o tragické lidské osudy – Balada dětská (smrt v podobě hravého dítěte), Balada horská (naivní víra dítěte, že bylinami lze zacelit Kristovy rány)
o balady staršího typu (vina a trest), např. Romance helgolandská, Balada stará – stará

sb. Prosté motivy – intimní a přírodní lyrika; 4 oddíly (Jarní, Letní, Podzimní, Zimní)  proměny přírody paralelou s proměnami v životě lidském; tón lidové poezie

sb. Zpěvy páteční – vydána posmrtně (Vrchlickým) – národní a vlastenecká lyrika; víra v slavnou budoucnost národa; forma – žalozpěvy a hymny na téma národního utrpení a odboje (tradiční motivy – láska a bolest, lev, kalich); b. Láska – autorův vřelý vztah k národu, b.