a) po porážce revoluce 1848; období Bachova absolutismu  policejní opatření, persekuce, významné osobnosti umlčeny (žaláře, vyhnanství – Havlíček, Sabina, Frič), specializace na vědeckou práci – Palacký, Šafařík; v 50. letech zemřeli Kollár, Čelakovský, Havlíček, Tyl

b) nová politická situace – od vydání Říjnového diplomu 1860 (slib konstituce), hospodářský vzestup českého měšťanstva; rozštěpení národní strany na staročechy (Rieger, Palacký) a mladočechy (Sladkovský, Grégr); neúspěch politických nadějí české buržoazie r. 1867 (rakousko-uherské vyrovnání)

c) rozkvět kultury: vznik Sokola (M. Tyrš), pěveckého spolku Hlahol, Umělecké besedy (centrum umělců);
1862 otevřeno Prozatímní divadlo (1864 k výročí Shakespearovu uveden cyklus jeho her),
1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu (sbírky pod heslem Národ sobě) = národní manifestace kulturní a politická, projev síly národa; architekt Josef Zítek, malíři Mikoláš Aleš (cyklus Má vlast), Frant. Ženíšek, Václav Brožík, Vojtěch Hynais (opona), sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch aj., hudební skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich; divadlo dostavěno 1881, požár, znovu otevřeno 1883 (vždy Smetanovou Libuší)

d) nástup nové literární generace = májovci
almanach Máj (1858) – název ze sympatií k Máchovi; redaktor Josef Barák; Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer; vrstevníci májovců: Gustav Pfleger-Moravský, Jakub Arbes;
ze starší generace přispěli do almanachu Sabina (buřič, revolucionář), Němcová (úsilí o realismus), Erben (lidovost)

zásady májovců
o svou tvorbou bojovali proti útisku sociálnímu i národnostnímu (zájem o přítomnost)
o lidovost (tvorba pro lid a o něm)
o realismus (pravdivý obraz skutečnosti)
o úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň (”dohánění Evropy”)

1) Poezie
Jan Neruda (1834–1891)
* Praha (Malá Strana); studium práv a filozofie; cesty – Paříž, Balkán, Egypt aj.
Dílo
– novinář – redaktor Národních listů (bystrý pozorovatel života a lidí, dobrý psycholog * fejetony)
– kritik (literární a divadelní)
– básník – 6 básnických sbírek

sb. Hřbitovní kvítí – pesimismus, skepse (vliv národní situace, básníkovy chudoby a nešťastné lásky); písně soucitu (odlišnost od prvotiny Hálkovy)
sb. Knihy veršů – trojdílný soubor:
1. část – básně epické, zvl. sociální balady, např.