formování dvou literárních skupin nové generace, návaznost na májovce:

a) ruchovci – tzv. škola národní (S. Čech, E. Krásnohorská, dočasně J. V. Sládek, L. Quis); 1868 almanach Ruch (na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu); časopis Osvěta;
v tvorbě: v popředí ideje národního obrození; bojové, vřelé vlastenectví, důraz na domácí tradice (ot. národní a sociální), slovanství, historismus, zájem o venkov; dominantní postavení poezie (lyrika vlastenecká, úvahová, národní)

b) lumírovci – tzv. škola kosmopolitní (J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer); časopis Lumír, od r. 1877 redigovaný Sládkem;
v tvorbě:
úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň, vliv myšlenkových proudů cizích; původní tvorba i překlady; požadavek umělecké svobody; nové formy; poezie lyrická (zvl. intimní)

čelní představitelé:

Svatopluk Čech (1846–1908)
« Benešovsko; básník i prozaik (satirik a fejetonista), novinář; ruchovec, vlastenectví; cesty do ciziny (Dánsko, Kavkaz)
Dílo
a) epika – epopeje
q historická témata – z husitství (Husita na Baltu, Žižka), z pobělohorské doby (Václav z Michalovic)
q venkovská témata:
Ve stínu lípy – oslava českého kraje, rodné země; 7 veršovaných veselých i smutných příběhů, které si vyprávějí sousedi pod košatou lípou – idylický epos (klidný venkovský život bez rozporů; přírodní prostota)
Lešetínský kovář – příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
Sekáči – o životě venkovských dělníků, odpor k útlaku
q alegorické básně, např. Evropa, Slavie (reakce na události doby)
q satiry ve verších, např. zvířecí epos Hanuman (obraz opičího města, proti chybám čes. národní povahy, národní lhostejnosti)

b) lyrika – politická, národní, vlastenecká (láska k vlasti, ideje národní a sociální svobody)
sb. Jitřní písně, např. b.