Fibicha) – trilogie Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie); čerpá z řecké mytologie

c) překlady světové poezie i dramatu (z 18 světových literatur) – Hugo, Rostand, Baudelaire, Dante, Petrarca, Tasso, Calderón, Byron, Shelley, Poe, Ibsen, Goethe, Schiller, Mickiewicz, Whitman aj.

Julius Zeyer (1841–1901)
« Praha; básník, prozaik a dramatik; novoromantik; studium jazyků a literatur, dějin umění a filozofie, vychovatelem v Rusku; cesty – Německo, Švédsko, Itálie, Řecko, Turecko, Španělsko, Tunis ap.; kontakty se světovou literaturou đ záliba v cizích látkách, zájem o historii

Dílo
a) poezie, zvl. epika – z čes. národních dějin – skladba Vyšehrad, Čechův příchod (inspirace pověstmi), z cizích dějin – Karolínská epopeja (o rytířské družině Karla Velikého)

b) próza: román Ondřej Černyšev – z prostředí carského dvora 18. stol.;Román o věrném přátelství Amise a Amila (starofrancouzské téma – rytířský středověk), román Jan Maria Plojhar – psychologický román s autobiografickými prvky (tragický příběh snílka), povídka Dům U tonoucí hvězdy (příběh českého medika a jeho umírajícího slovenského přítele v Paříži), Tři legendy o krucifixu – náboženská tematika (osudy ukřižovaných lidí)

c) drama: romantická pohádka podle slovenského námětu Radúz a Mahulena (se scénickou hudbou Josefa Suka) – o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radúzovi, která zachraňuje před mocí zla.