Nové umělecké směry konce století
1) impresionismus
z lat. impressio = dojem
původně francouzští malíři C. Monet, A. Renoir, E. Degas, sochař A. Rodin, hudební skladatel C. Debussy;
Monetův obraz Imprese – zachycuje východ slunce na mořské hladině
v malířství:
jasné, čisté barvy; vystižení bezprostředního dojmu, nálady (hra světel a stínů), mozaika barev, neurčité kontury

v literatuře:
o sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)
o potlačení rozumové účasti na obsahu
o volné řazení zrakových a sluchových dojmů (melodičnost)
o v popředí lyrika, zvl. přírodní; lyrizace prózy (uvolnění kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost)

fr. básník P. Verlaine, v české literatuře A. Sova, K. Hlaváček, v próze F. Šrámek

2) symbolismus
reakce na realismus, naturalismus i impresionismus

o vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování (přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy, nečekané spojování představ a rozvoj básnické obraznosti)
o důraz na hudebnost verše
o podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit
o volný verš

fr. básníci Ch. Baudelaire, P. Verlaine, A. Rimbaud, S. Mallarmé aj., v české literatuře O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček

3) dekadence
z fr. décadence = úpadek

o zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem; pocity rozkladu a smrti (únik z reálného světa, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý, do světa snů, k mystice – víra v nadpřirozený svět, v Boha)
o úsilí o ”čisté umění” (lartpourlartismus – umění pro umění)

fr. básníci P. Verlaine, S. Mallarmé, ang. spisovatel O. Wilde, v české literatuře Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

Francie

tzv. ”prokletí básníci” - ve své době sice nepochopeni (svou tvorbou a životním postojem pobuřovali měšťáckou morálku), ale otvírali cestu nové poezii

Charles Baudelaire (1821–1867)
básník a překladatel (E. A. Poe), kritik; do češtiny přeložen poprvé Vrchlickým;
protiměšťácký postoj, bohémský život v Paříži
– lyrická sbírka Květy zla (odsouzena z mravnostních důvodů k pokutě)
titul – spojení představy krásy a zla (oxymóron); provokující otevřenost, pobuřující cynismus đ hledá krásu i v ošklivosti
např.
b. Zdechlina – syrový obraz rozkladu a hniloby × závěr: skutečná krása mrtvých lásek; kontrast: život × smrt; krása je v pravdě (vliv klasicismu)
b.