impresionistické
Léto – lyrická oslava mládí a lásky (Jeník Skalník a Stázka) v kontrastu s měšťáckým světem, koketérií a nudou intelektuálů; lyrická atmosféra horkého letního večera

Měsíc nad řekou – pocit rezignace a stesku stárnoucí generace; dějiště – malé město (zřejmě Písek) při sjezdu abiturientů; ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír × svět jejich synů a dcer (rozhovor Villyho a Slávky) – nadšení, okouzlení; zachycení nálady okamžiku, působivost základní scenérie (viz titul) na city člověka

Karel Toman (1877–1946)
básník, redaktor Národních listů
– ač předkové byli rolníci, jako by se narodil tulákem; vliv anarchismu – bohémský život (nedostudoval práva, neschopen se podřídit); dobrodružné toulky po celé Evropě – nespokojenost se světem omezujícím člověka, projev vzdoru; v cizině si uvědomil svou náležitost k rodné zemi đ návrat, cesta k smíru a harmonii, chvále života
– dílo nepříliš rozsáhlé (7 sbírek), ale vzácně dokonalé, trvale kvalitní; úzkostlivá, přísná autokritika, tvůrčí kázeň, hutnost výrazu; vznik lyriky z hlubokého osobního prožitku

– sbírka Pohádky krve – vliv dekadence a symbolismu; subjektivní ladění; láska k ženě, k životu × kritika měšťáctví; b. Píseň – významové a zvukové složky v dramatickém napětí: obraznost, kontrasty × melodická stavba, písňové prvky – báseň je zpěvem (kantiléna – i mstivá)
– sbírka Torzo života – lyrika erotická a revoltující, počátek boje s individualismem, o životní aktivitu; sen o svobodném životě, soucit s trpícími, harmonizující tendence i ve formě výpovědi (rytmus, melodičnost, přesný rým)
– sbírky Melancholická pouť a Sluneční hodiny
– prožitky z cest, tulácká zkušenost, sociální motivy i touha po domově; boj se smutkem
– sbírka Verše rodinné a jiné – převaha harmonie
– vrchol tvorby – sbírka Měsíce – 12 básní s obrazy proměn přírodního dění a lidské práce; oslava domova, syntéza reálného a symbolického obrazu skutečnosti; b. Září – spojováno se svátkem sv. Václava
– sbírky Hlas ticha a Stoletý kalendář – z obd. meziválečného; osudy lidí, koloběh života; b. Vlastní podobizna – odhaluje podstatu buřičství Tomanovy poezie: motiv hlubokého lesa, v něm vyvěrá zpěvavý pramen; motiv světla rodícího se z tmy a motiv života, tiché a zádumčivé písně, motiv snu zástupů, který mu v srdci zpívá

Stanislav Kostka Neumann (1875–1947)
básník, prozaik, publicista, překladatel, politik
– složitý básnický vývoj od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturismus, účast v poválečné avantgardě až ke komunismu, proletářské poezii, dogmatickým stalinským postojům v 2. pol. 30. let a k protifašistickému hnutí; redaktor časopisu Nový kult (anarchisté), Červen (proletářští básníci) aj., spoluredaktor Almanachu na rok 1914
Dílo
1) vstup do literatury – sbírky Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi – vliv symbolismu, dekadence, satanismu
b. Vypučel jsem nad bahna – abstraktní alegorie, individualismus, dekadentní nálada, stylizace do postavy Satana = symbol síly, pýchy, vzpoury, ale i pozemskosti, života, radosti a krásy

sbírka Sen o zástupu zoufajících – cesta od individualismu k lidské společnosti, od symbolů ke konkrétním pojmenováním; obraz velkoměsta, každodenního všedního života, lidské radosti (Whitmanův vliv – civilismus)

sbírka Kniha mládí a vzdoru – projev anarchismu

2) Odchod na Moravu (Řečkovice, Bílovice u Brna) – mezník v tvorbě: důvěrné poznání přírody a oslava člověka – sbírka Kniha lesů, vod a strání – přírodní a milostná lyrika (vliv vitalismu, naturismu);
forma básní – parafráze modliteb, např. b.