léta
– zájem o Podkarpatskou Rus đ civilizací nedotčená krásná země, prastarý vztah lidí k přírodě
– reportáže Země beze jména, rozšířeny pod názvem Hory a staletí
– baladický román Nikola Šuhaj loupežník – z konce světové války a poválečných let; vesnice Koločava;
– 2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost);
– Nikola – válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník); ztělesnění touhy lidí po svobodě (v očích venkovanů přerůstá v bájeslovnou přírodní sílu)
– charakteristika kraje, země – krásná, ale nešťastná (zaostalost); pověrčivost; osud Nikoly, jeho bratra Jury a ženy Eržiky = osud celého kraje; scény ze života Židů; vojsko, četníci
– osobitá kompozice: propojení legendy se skutečností, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav; postupy reportážní i prvky lidové slovesnosti
– básnický jazyk – zvláštní slovní spojení (mléčná vůně Koločavy, tma tvrdá jako kamení), úspornost výrazu, obrazný jazyk i archaické a knižní prostředky, biblické výrazy, hebrejská slova
– soubor 3 povídek Golet v údolí (golet = židovská osada) – svět ortodoxních Židů (povídka O smutných očích Hany Karadžičové)

c) pro mládež
– Biblické příběhy – převyprávění příběhů Starého zákona, Ze starých letopisů (o české minulosti), O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (staroindické bajky)

Marie Majerová (1882–1967)
představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu
« Úvaly u Prahy, dětství na Kladně, redaktorka Rudého práva, politická činnost
– první povídky – individuální osudy žen, např. Panenství; vliv anarchismu v románě Náměstí republiky (v pařížském prostředí); proletářská literatura – román Nejkrásnější svět – obraz politických událostí 20. let; utopický román Přehrada – vidina změny společnosti, využití avantgardních postupů;
– román Siréna – kronika několika generací dělnické rodiny Hudců, (Hudec vynálezce, Pepek frajer a Hudcovka, Hudec policajt); důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí, obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast; využití různých žánrových postupů (kronikářský záznam, dopis, deník, novinářské zprávy); časové přeskoky, střídání vypravěčů, prolínání několika dějových pásem
– jazyk – kladenské nářečí, odborné termíny hornické a hutnické, rčení, přísloví (Hudcovka)
– vrchol tvorby – Havířská balada – příběh Rudly Hudce (vedlejší postava Sirény, syn Hudcovky) – pracuje jako horník v cizině; obraz hornické bídy – baladická stylizace dějově sevřené novely; 3 kapitoly stylisticky odlišené (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, využití vnitřního monologu)

Karel Nový (1890–1980)
prozaik, novinář
« Benešov u Prahy
– románová trilogie Železný kruh – z venkovského proletářského prostředí (dělníci kamenolomu, chalupníci, žebráci) – hledání svobody (= roztrhnout kruh bídy, ponižování a válečných útrap)
– novela Chceme žít – Benešovsko, období hospodářské krize, nezaměstnanost a bída, stávky; příběh lásky švadleny Magdaleny a dělníka Josefa đ tuláci, dno společnosti, tragický závěr: průvod nezaměstnaných zahnán střelbou
– Plamen a vítr – románová kronika Benešova, autobiografické prvky; román Sarajevský atentát – historie vzniku 1. světové války

Marie Pujmanová (1893–1958)
meziválečná sociální a psychologická próza
« Praha, vzdělané měšťanské prostředí đ vzpomínková próza o harmonickém životě Pod křídly;
– povídka Pacientka doktora Hegla – proti maloměšťácké morálce, za práva svobodné matky
– románová trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti
– obraz dvojího prostředí: dělnické v Úlech (= Baťův Zlín) – Ondřej Urban, Halačka, továrník Kazmar, a intelektuální v Praze – pokroková inteligence, rodina advokáta Gamzy;
– časové období: od 20. let do konce 2. světové války;
– nejzdařilejší 1. díl – promyšlená kompozice, vnitřní svět a vývoj postav; 2. díl – lipský proces, obd. od nástupu fašismu v Něm. do okupace Československa; 3.