díl – domácí odboj české inteligence (Helenka Skřivánková, dcera Gamzova) a zahraniční odboj (Ondřej v Sovětském svazu) – tendenčnost, schematismus
– moderní styl, využití nevlastní přímé řeči, vnitřního monologu a polopřímé řeči
– za okupace – povídka Předtucha – obraz psychologie dospívajících; střetnutí zájmů rodičů a dětí; odraz atmosféry nacistické okupace (symbolický význam)
– novela Sestra Alena – z lékařského prostředí (rehabilitační ústav)
– poezie – verše o Praze – Vyznání lásky, Praha, lyrickoepická skladba Paní Curierová aj.

Psychologická próza
vliv Sigmunda Freuda (pojetí podvědomí, psychoanalýza), zaměření na nitro člověka, osudovou orientaci a patologické jevy

Jaroslav Havlíček (1896–1943)
– zájem o postavy rozvrácené patologickými vlastnostmi a osudem; degenerace měšťácké společnosti
– román Petrolejové lampy – prostředí úpadku, příběh ženy, která přes hmotné zajištění a dobrou povahu nenachází štěstí v manželství
– román Neviditelný – psychologická analýza příslušníka horních vrstev společnosti; kariéra chudého člověka (cesta k moci a majetku), děsivé scény halucinačního šílenství strýce z bohaté rodiny Hajnů (představa neviditelnosti)
– román Helimadoe – název sestaven ze začátečních písmen jmen pěti stárnoucích dcer podivínského venkovského lékaře; postava vypravěče (pacienta)

Egon Hostovský (1908–1973)
většinu života v diplomatických službách a v dvojím exilu (za 2. světové války, pak po r. 1948); zájem o lidi věčně pronásledované, náměty z židovského prostředí; problematika vykořeněnosti, viny, úzkosti, rozkladu osobnosti; psychologické novely a romány s problematikou samoty, neschopnosti dorozumění:
– román Případ profesora Körnera – gymnazijní profesor prožívá hlubokou vnitřní krizi (nevěra manželky, domněnky o vlastní smrtelné nemoci)  pocit odcizení, ztráty jistot, zoufalství
– námět z emigrace – Listy z vyhnanství – touha po domově, vztah k novému místu pobytu, román Cizinec hledá byt – pocit vyhnance v USA; v druhém exilu vznikl např. román Nezvěstný – o událostech r. 1948 v Praze

Jarmila Glazarová (1901–1977)
– románová prvotina Roky v kruhu – autobiografická próza, vzpomínky na vlastní harmonické manželství; prostředí slezského městečka
– psychologický román Vlčí jáma – naopak obraz tyranie v manželství stárnoucí lakomé a egoistické Kláry a mladšího muže Roberta × dojímavý a tragický příběh osiřelé citlivé dívky Jany a jejího citového vztahu k otčímovi
– román Advent – baladická próza z 30. let – prostředí Beskyd; tragický příběh svobodné matky Františky a jejího syna Metuda; ponižující bezprávné postavení na statku bohatého vdovce, sedláka Podešvy, a děvečky Rozíny; vztahy člověka v touze po majetku zbaveny lidskosti; střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky; kompoziční rámec jediné noci (Františka hledá ztraceného syna)
– publicistická kniha Chudá přadlena – o životě beskydských žen

Václav Řezáč (1901–1956)
autor psychologických románů (za okupace) a socialistickorealistických próz (po válce)
– prvotina – román Větrná setba – autobiografické rysy (vstup do války, morálního rozvratu a bídy; touha po lepším životě)
– román Slepá ulička – z obd. krize, kontrast vypočítavého továrníka a osudu proletáře
– román Černé světlo – hl.