francouzské poezie)
« Praha, mládí v ,šanech, sepětí s Posázavím

a) vstup do literatury v 30. l.
– sbírky Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě – milostná a přírodní lyrika (Posázaví), oslava lidského života;
– sbírky Země po polednách, Včelí plást, Země sudička, Cikády aj. – spirituální ladění, duchovní lyrika s prvky sociálními; motiv ohrožení; oslava chudoby, motiv země a vesmíru, vztah k domovu = jistota a posila

b) obraz války a osvobození
– triptych Chléb s ocelí (Stalingrad, Chléb s ocelí, Pražský máj) občanská poezie
– poema Jobova noc (5 dílná skladba) – básníkova představa nového světa, obraz osudu národa, válečných let i vlastní tvůrčí cesty; v 3. zpěvu vyznání lásky k rodné zemi – motiv zlidovělé písně ”Čechy krásné, Čechy mé” – jako refrén

c) poválečná tvorba
– pocity ohrožení, nejistoty paralelně vedle obrazu každodenního života
– skladba Hirošima – varování, hrozba atomové smrti × touha žít; připomínka osudu japonského města
– sbírka Můj zpěv – intimní zpověď člověka překonávajícího smutek a úzkost
– b. Zpěv lásky k životu – okouzlení světem, přírodou, láskou; prožitek života všemi smysly; krása jihočeské krajiny (máchovské obrazy); vědomí významu a trvalosti lidského díla
– skladba Proměna – prolínání 2 dějových rovin:
mytické, dávné (mýtus o Daidalovi a Ikarovi)
reálné, současné (letní neděle u vody, novinová zpráva o pokusu s atomovou bombou)
– střídání obou v krátkých záběrech (těžištěm skladby je významové napětí mezi nimi)
– Daidalos – symbol touhy člověka po volnosti, vynalézavosti, ale i tragédie člověka (problém zneužití rozumu a tvůrčích schopností); tragický let Ikarův - přízrak atomového mraku; obraz lidského davu – netečnost k hrozivé zkáze; zavazující poznání: ”Ale nic se neděje bez nás”

d) tvorba od 60.