”ztracené generace” = američtí spisovatelé, kteří odešli do války jako studenti – dobrovolníci s představou boje za svobodu a demokracii; brzy pochopili svůj omyl, ”vystřízlivěli”; válka jako první velký životní zážitek je natrvalo poznamenala - pocit vykořeněnosti
– román Sbohem, armádo – vlastní zážitky a vzpomínky z fronty; ideová dezorientace hrdinů  upínají se proto k základním hodnotám individuálního lidského života (láska, přátelství, odvaha, čest); hlavní hrdina opouští frontu (do neutrálního Švýcarska)
– román Komu zvoní hrana – reakce na španělskou občanskou válku; boj proti fašismu; hlavní postava – americký dobrovolník Robert Jordan, těžce raněn, čeká na smrt a teprve nalézá skutečný smysl života (láska k španělské dívce)
– symbolická novela Stařec a moře – obraz zápasu s přírodou a zlem do posledních chvil života; vzdát se = ztratit lidskou důstojnost; kubánský stařec Santiago, chudý rybář, vedl statečný, ač beznadějný boj s mořem a žraloky o svůj úlovek; smysl novely: oslava lidské aktivity a nezdolnosti
– novátorský Hemingwayův styl: skrytá dramatičnost zdánlivě střízlivých popisů; v podtextu zachycena atmosféra situace i charaktery hrdinů; hutnost a strohost výpovědí (záměrně jednoduché, většinou souřadně připojené věty); hrdinové prokazují morálně lidské kvality

William Faulkner (1897–1962)
– obraz amerického Jihu, sociální a rasové problémy (román Divoké palmy); složitý styl, epizodičnost, mozaika žánrů a citových zabarvení

John Steinbeck (1902–1968) Nobelova cena; zobrazuje osudy kalifornských drobných farmářů v době hospodářské krize - ztráta půdy, vystěhovalectví, cesta na Západ, marné hledání obživy – v románě Hrozny hněvu – venkov jako útočiště před civilizací; mýtizace přírody a půdy; vypravěčské umění

Španělsko
Frederico García Lorca (1898–1936)- básník a dramatik, za občanské války zastřelen fašisty; drama Krvavá svatba – proti násilí, zvůli; v poezii folklorní tradice Andalusie (Cikánské romance).