let (antiromán, objektivní román); oslabení příběhu, tradičních postav i vypravěče (tj. znaků tradič. románu); text = úvahy, reflexe, popis jevů a věcí bez příčinných a časových souvislostí; několik úhlů pohledu, postavy nezřetelné, většinou bezejmenné (on, ona), téma bloudění; opakování a variace sekvencí; experimenty s jazykem (např. střídání slovesných členů a způsobů)

Alain Robbe – Grillet (1922)
– román Gumy, román Žárlivost (série setkání A..., ženy plantážníka, s přítelem; čtenář sleduje příběh očima klamaného manžela (v románě nevystupuje, není jmenován); různé možnosti výkladu situací

7) Absurdní literatura, drama – od 50. let – člověk zachycen v situaci úzkosti, bez schopnosti komunikace s lidmi, postrádá smysl života; bez souvislého děje a logického dialogu; téma – nemožnost dorozumění (degradace jazyka), nesmyslnost lidského jednání, bezmocnost, stereotyp

Sammuel Beckett (1906–1989)
– irský spisovatel, Nobelova cena;
– hra Čekání na Godota – chaotický dialog dvou tuláků na opuštěném místě, marně čekají na toho, kdo by změnil jejich život; opakovaná scéna s chlapcem, který vždy oznámí, že pan Godot přijde další den; monotónnost, stereotyp, bezútěšnost, nekonečnost čekání

Eugéne Ionesco (1912–1994)
– francouzský básník a dramatik rumunského původu
– hry Plešatá zpěvačka, Nosorožec – problém komunikace mezi lidmi a stereotypnosti

8) Magický realismus – 50. léta, v zemích silné tradice mytologie nebo ústní slovesnosti; prolínání skutečného a snového světa (nezřetelné hranice); napětí mezi reálnem a fantazií

Gabriel García Márquez (1928)
– kolumbijský spisovatel, Nobelova cena
– román Sto roků samoty – rodinná sága (symbol – osud země); život provinčního městečka od doby kolonismu v 19. stol. do pol. 20. stol., členové rozvětvené rodiny stárnou, umírají, ale jakoby žijí i po smrti (reálné a zázračné)

Čingiz Ajtmatov (1928)
– kirgizský spisovatel
– román Stanice Bouřná – osudy železničáře v kazašské stepi – prolínání dějových pásem, současnosti, legend i fikce budoucnosti đ obraz světa před zánikem; stejně i román Popraviště

Michail Bulgakov (1891–1940)
– ruský spisovatel – román Mistr a Markétka = podobenství: příběh Fausta s biblickým příběhem ukřižování Krista

9) Literatura s prvky sci-fi (science fiction)
a) obraz fiktivní budoucnosti společnosti, člověka, vědy đ vědeckofantastická próza; osud člověka v nepříznivém prostředí; stinné stránky technického pokroku
b) tzv.