let zakázaný autor; proti tradiční poezii; monumentalizace všednosti, dramatické vidění běžného života (i odporných jevů), obraz brutality doby; styl útržkovitých rozhovorů, slova součástí výtvarně pojatých celků (koláž), řeč ulice
– sbírky Dny v roce, Prométheova játra (zkonfiskována v rukopise) aj.

Josef Kainar (1917–1971)
básník existenciálního zaměření, člen Skupiny 42, halasovská linie (disharmonie, ironie, sebeironie, drsnost); tendence k epice

– sbírky Nové mýty, Osudy – tragická osudovost; po r. 1948 dobová oslavná poezie (Veliká láska, Český sen), pak společenská kritika a skepse, obraz světa sobectví a smutku – sbírka Člověka hořce mám rád;
– sbírka Lazar a píseň – oba póly života, klady i zápory (viz titul) – nově využití obecné češtiny;
– sbírka Moje blues – obhajoba života a lásky, životní bilance, otevřenost
b. Stříhali dohola malého chlapečka (Nové mýty) – zhudeb. V. Mišík
existenciální pocit (nebezpečí, předurčenost, stálý otáčivý pohyb železné židle = železná nutnost)
b. Jaký to s ním bylo (Lazar a píseň) – pomocí příběhu odhalen lehkomyslný vztah k světu, povrchnost člověka, lhostejnost okolí (závěr); depoetizace – volný verš, využití nespisovné češtiny

Ivan Blatný (1919–1990)
– básník Skupiny 42; od r. 1948 v emigraci v Londýně; trojí poetika: poetistická hravost, surrealistická snovost, syrový realismus
– sbírky Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Hledání přítomného času, v samizdatu Pomocná škola Bixley

Ladislav Fikar (1920–1975)
– básník, redaktor, překladatel, člen skupiny Mladá fronta
– sbírka Samotín – čistá, hluboce citová lyrika, smyslové okouzlení Vysočinou – láska k domovu, halasovské ladění; po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob (posmrtně) – životní bilance, předtucha smrti

František Listopad (1921–1993)
– básník, prozaik, člen Skupiny Mladá fronta; po r. 1948 v emigraci, po listopadu 1989 návrat domů; prvotiny Sláva uřknutí, Malé lásky aj., v exilu např. sbírka Svoboda a jiné ovoce, cyklus próz Umazané povídky; vliv Halase, existencialismu i lidové slovesnosti

Jan Zahradníček (1905–1960)
vyhraněně metafyzické zaměření, člen katolické skupiny; v 50. letech nespravedlivě odsouzen, uvězněn, v 60. l. rehabilitován; halasovské ladění (bez optimismu)

– sbírky Pokušení smrti, po válce Svatý Václav, Stará země, La Salleta – pocit osamělosti, žalu, nicoty; víra v člověka – křesťana; válka chápána jako boží zkouška; vyslovení touhy, aby se utrpení lidstva neopakovalo; od 50. let zákaz publikovat; posmrtně vyšly sbírky Čtyři léta (verše z vězení), Znamení moci
– kontrast dobra a zla, zkušenost z komunistického režimu, analýza stalinismu v Čechách

Václav Renč (1911–1973)
– katolický básník, překladatel (Rilke), v 50. letech vězněn
– po únoru 1948 – České žalmy - naléhavé volání po pošlapávané lidské důstojnosti, úvahy o mravním selhání doby; volný žalmický verš; výbor z tvorby 50.