let – větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době, ne události v širších souvislostech

Arnošt Lustig (1926)
autor próz s židovskou tematikou; vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi, Buchenwaldu; uprchl z transportu smrti, účastnil se pražského povstání;
povídkové soubory Noc a naděje, Démanty noci – obyčejní hrdinové; mravní podstata člověka v mezní situaci; přesvědčivost okamžiku, dramatičnost detailu; fyzicky
– oběti násilí, morálně – vítězi nad mučiteli; ”bezbranní vítězové”
– novela Dita Saxová – návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nesplněna očekávání
– novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské Židovky (zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka) × pasivita ostatních vězňů; v exilu vyšla v 70. letech novela Nemilovaná (o prostitutce v terezínském ghettu)

Norbert Frýd (1913–1976)
– autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi, Dachau
– autobiografický román Krabice živých – z koncentračního tábora Gigling, stavba továrny na zbraně, nelidské podmínky, formování odboje; filmový režisér Zdeněk Roubíček, pomocný písař, vede kartotéku vězňů (mnohé zachraňuje před smrtí)
– trilogie Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta – memoárová literatura, dokumentárnost, osudy vlastní rodiny (rodiče, bratr, manželka), hromadné vraždění, psychologie vězňů; autor = vypravěč a komentátor

Ladislav Fuks (1923–1994)
– prozaik, autor válečných a psychologických próz
– román Pan Theodor Mundstock – osud pražského Žida za války, degradován na metaře, čeká na transport do koncentračního tábora; plánovitě a detailně se připravuje, promýšlí všechny situace (= groteskně tragická příprava na smrt, ale dává naději); nový způsob zpracování konfliktu lidské bezbrannosti s brutálním násilím: neepicky založená úvodní situace – setkání se stínem (Mon) = niterný přízrak, odštěpená část Mundstockova nitra, partner dialogu, podobně i dialog se slípkou v bytě; neucelenost děje, nedůležité vnější okolnosti, ale postižení hloubky a intenzity prožitku (tápání, trýzeň, zápas, smrt); prolínání časových rovin (protektorát i průhledy do předválečné doby = kontrast zvrácenosti × normálního života). Mundstockovo úsilí je absurdní jako totální moc nad člověkem
– cyklus povídek Mí černovlasí bratři – vztahy 5 chlapců z gymnazijní třídy (3 z nich Židé);
– román Variace na temnou strunu – iluzivní svět přecitlivělého Michala, představy neodlišeny od reality;
– později autorův obrat od sond do lidských niter k hororu (postavy zrůdné, plodící zlo) – román Spalovač mrtvol – příběh pana Kopfrkingla, psychopata z krematoria – stává se udavačem a vrahem ve službách fašismu
– povídky Smrt morčete – různá témata, židovská problematika, román Myši Natálie Mooshabrové – horor a pohádka splývá s prvky sci-fi, s obrazem středověkého způsobu života
– 2. etapa Fuksovy tvorby poznamenána přijetím normalizačních požadavků – díla tendenční, např. Návrat z žitného pole (únorová tematika), balada Pasáček z doliny (poválečné proměny) aj.; teprve v 80.