let, události kolem Charty 77), román Hodina tance a lásky (z terezínské Malé pevnosti – konfrontace nacistické a stalinské totality), román Sněžím (obraz polistopadových poměrů v Čechách); dramata, např. Marast, Atest, Safari – prvky a postupy absurdního dramatu

Alexandr Kliment (1929)
– autor psychologické prózy; prvotina Marie (sonda do rodinného prostředí, metoda psychologické analýzy pocitů postav); v zahraničí – román Nuda v Čechách (rozhodování architekta mezi konformním způsobem života nebo emigrací a možností seberealizace)

Karel Pecka (1928)
– prózy z vězeňského prostředí (političtí vězni v 50. l.) – román Horečka, Velký slunovrat, Motáky nezvěstnému

Ludvík Vaculík (1926)
– prozaik, fejetonista, autor textu Dva tisíce slov, organizátor edice Petlice (samizdat); román Sekyra – protiklad oficiálních tezí o idyle na soudobé vesnici; téma návštěvy pražského intelektuála u příbuzných v rodném kraji – ironický, kritický pohled, originalita; prolínání prvků valašského nářečí a spisovného základu, osobitá syntax
– v samizdatu a exilu po 70. roce – román Morčata – kritika současnosti, modelový román o absurditě a odcizení; realizuje postmoderní princip dvouúrovňového vnímání díla: jednoduchý příběh, ale otevřený smysl díla – touha po přirozeném životě;
– román Český snář – otevřená dokumentární výpověď o životě hlavních představitelů neoficiální kultury 70. let; forma deníkových záznamů, různá žánrová hlediska (román milostný, fejeton, glosa, aforismy, kritické úvahy – politický román, reportáž, lyrická próza, cestopisná črta, citace z deníků a dopisů, verše, záznamy snů); postoj skeptický a pochybovačný, ale ne resignace;
– román Jak se dělá chlapec – reaguje na Smolnou knihu Lenky Procházkové – motiv nevěry a žárlivosti

Další autoři, např. Eva Kantůrková (Přítelkyně z domu smutku), Vladimír Škutina (Prezidentův vězeň), Ivan Klíma (Milostné léto, Má veselá jitra, Láska a smetí), Eda Kriseová (Křížová cesta kočárového kočího), Lenka Procházková (Oční kapky, Smolná kniha), Jan Trefulka (O bláznech jen dobré, Svedený a opuštěný), Zdena Salivarová (Honzlová; Nebe, peklo, ráj), Jiří Gruša (Mimner aneb Hra o smrďocha), Věra Linhartová (zakladatelka české experimentální prózy, např. Meziprůzkum nejblíž uplynulého).