Česká exilová a samizdatová literatura

samizdatová a exilová – próza intelektuální, psychologická (Škvorecký, Salivarová, M. Kundera, Vaculík, I. Klíma, Kohout), o odcizení člověka (Sidon, Pecka, Kliment), o lidech na okraji společnosti (Kriseová, Trefulka, Kantůrková, Putík)

Milan Kundera (1929)
prozaik, dramatik i básník; od r. 1975 žije ve Francii (1979 zbaven čsl. stát. občanství); přední evropský spisovatel; vstup do literatury v 50. letech
– poezie (sbírka Monology), drama (Majitelé klíčů), povídky (Směšné lásky – 3 sešity, o různých podobách lásky);
– román Žert – obraz tragických deziluzí ve světě, kde nevina je trestána jako vina; svět komunistických fanatiků a udavačů, série žertů, týkajících se hlavní postavy: nevinný žertík provokace vysokoškoláka – brán smrtelně vážně đ vyloučení ze strany, fakulty; na vojně prožívá hlavní hrdina ”směšnou lásku”, pak návrat k vědecké práci a touha pomstít se viníku – kamarádovi đ největší žert života, protože se mine cílem
– tvorba v emigraci – román Život je jinde – o básníkovi, jeho vývoji k revolucionářství v roce 1948, k udavačství a spolupráci s StB = román o deformaci člověka zdeformovaným revolučním ideálem; ironie, konec lyrického vidění světa; kompozice – jako 7 dílná sonátová skladba
– román Valčík na rozloučenou – tzv. ”lázeňský román” o životě plném intrik a neuvěřitelných náhod; komplikovaná zápletka slouží k vyjádření úvah o ušlechtilosti a vandalství, o povrchnosti v mezilidských vztazích, vypočítavosti, sobectví
– román Kniha smíchu a zapomnění – několik variací příběhů o mravní devastaci českých lidí doma i v cizině; spojeny osobou Taminy; nový tvůrčí postup, tzv. románová polyfonie s filozofickými úvahami, ironií a kritikou
– román Nesnesitelná lehkost bytí – mnohovýznamová filozofická próza o problémech vnitřní a vnější svobody, odpovědnosti za sebe i za druhé, možnostech seberealizace; příběh dvou dvojic – lékaře Tomáše a servírky Terezy, Sabiny a France; mozaika osudů bez chronologické posloupnosti, prolínání a doplňování dějových linií, vkládání snů đ snaha uniknout z tíživé reality (tíha emigrace)
– román Nesmrtelnost – založen na prolínání pásma reality a fikce: příběh dvou povahově rozdílných sester (Agnes a Laura), jímž se prolínají fiktivní setkání a rozhovory význačných postav světové kultury (Goethe, Rilke, Hemingway) a úvahy autorovy (např.

rozhovory vypravěče s postavami románu); kompozice opět po vzoru hudební skladby (7 dílů) – variace základní myšlenky – podstata nesmrtelnosti; postmoderní román o ohlupující povrchnosti, o podstatě lidského bytí

Josef Škvorecký (1924)
– prozaik, nakladatel; od r. 1969 univerzitním profesorem v Torontu; tam v r. 1971 založil nakladatelství českých knih Sixty – Eight Publishers (s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou)
– generační román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě (Kostelec); vypravěč Danny Smiřický a jeho přátelé z džezové kapely – jejich statečné chování × předstírané vlastenectví místní honorace s touhou po moci; autobiografické prvky, subjektivizovaná ich-forma; monologická výpověď místy střídána s úsečnými civilními dialogy (vliv Hemingwaye); strohost výpovědi souvisí s úsilím depatetizace a demýtizace skutečnosti
– postava Dannyho je v dalších pozdějších prózách: novela Konec nylonového věku (období po únoru 1948 – Danny zastoupen v postavě profesora angličtiny i jako Sam obdivovaný Irenou), román Tankový prapor (o vojenské službě v 50. letech – omezenost důstojníků, ale jejich absolutní moc × prostí vojáci) – žánr groteskního satirického románu;
– soubor příběhů Prima sezóna (z období války; septimán Danny a jeho lásky); ”politický román” Mirákl (události 50. let – číhošťský zázrak – a 60. let – Pražské jaro a srpnová okupace 1968 – Danny jako účastník událostí); Příběh inženýra lidských duší (Danny jako profesor na torontské univerzitě = svět posrpnové emigrace a Dannyho vzpomínky na léta okupace doma) = volná pentalogie
– prózy s židovskou problematikou – povídkový soubor Sedmiramenný svícen a Babylonský příběh a jiné povídky – z 60. let; detektivní prózy – kriminální román Lvíče, cyklus Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky aj.; román Scherzo capriccioso (o A. Dvořákovi, Čechách a Spojených státech)


Pavel Kohout (1928)
– básník, dramatik, prozaik; politická činnost v 50. letech, od r. 1968 zákaz publikovat, od r. 1978 v emigraci
– básnická sbírka Čas lásky a boje – dobový optimismus a budovatelské nadšení ; dramatická tvorba – Zářijové noci (o povrchnosti politické práce v armádě), Taková láska (o vztahu společnosti a jedince; forma inscenovaného sousedního procesu; o sebevraždě studentky); August, August, August (z cirkusového prostředí)
– v emigraci – prózy Z deníku kontrarevolucionáře (konfrontace ruských osvoboditelů v r. 1945 a okupantů v r. 1968); román Katyně (o absolventce odborné školy pro katy – satira na mocenské praktiky StB, odhaluje mechanismy moci); román Kde je zakopán pes (atmosféra 70.

let, události kolem Charty 77), román Hodina tance a lásky (z terezínské Malé pevnosti – konfrontace nacistické a stalinské totality), román Sněžím (obraz polistopadových poměrů v Čechách); dramata, např. Marast, Atest, Safari – prvky a postupy absurdního dramatu

Alexandr Kliment (1929)
– autor psychologické prózy; prvotina Marie (sonda do rodinného prostředí, metoda psychologické analýzy pocitů postav); v zahraničí – román Nuda v Čechách (rozhodování architekta mezi konformním způsobem života nebo emigrací a možností seberealizace)

Karel Pecka (1928)
– prózy z vězeňského prostředí (političtí vězni v 50. l.) – román Horečka, Velký slunovrat, Motáky nezvěstnému

Ludvík Vaculík (1926)
– prozaik, fejetonista, autor textu Dva tisíce slov, organizátor edice Petlice (samizdat); román Sekyra – protiklad oficiálních tezí o idyle na soudobé vesnici; téma návštěvy pražského intelektuála u příbuzných v rodném kraji – ironický, kritický pohled, originalita; prolínání prvků valašského nářečí a spisovného základu, osobitá syntax
– v samizdatu a exilu po 70. roce – román Morčata – kritika současnosti, modelový román o absurditě a odcizení; realizuje postmoderní princip dvouúrovňového vnímání díla: jednoduchý příběh, ale otevřený smysl díla – touha po přirozeném životě;
– román Český snář – otevřená dokumentární výpověď o životě hlavních představitelů neoficiální kultury 70. let; forma deníkových záznamů, různá žánrová hlediska (román milostný, fejeton, glosa, aforismy, kritické úvahy – politický román, reportáž, lyrická próza, cestopisná črta, citace z deníků a dopisů, verše, záznamy snů); postoj skeptický a pochybovačný, ale ne resignace;
– román Jak se dělá chlapec – reaguje na Smolnou knihu Lenky Procházkové – motiv nevěry a žárlivosti

Další autoři, např. Eva Kantůrková (Přítelkyně z domu smutku), Vladimír Škutina (Prezidentův vězeň), Ivan Klíma (Milostné léto, Má veselá jitra, Láska a smetí), Eda Kriseová (Křížová cesta kočárového kočího), Lenka Procházková (Oční kapky, Smolná kniha), Jan Trefulka (O bláznech jen dobré, Svedený a opuštěný), Zdena Salivarová (Honzlová; Nebe, peklo, ráj), Jiří Gruša (Mimner aneb Hra o smrďocha), Věra Linhartová (zakladatelka české experimentální prózy, např. Meziprůzkum nejblíž uplynulého).